Schodek státního rozpočtu klesl. Ve zbytku roku přijdou potíže, sejčkuje analytik

Proti stavu na konci května se očekávaně vyrovnaly periodicky se opakující vlivy na příjmové i výdajové straně, v důsledku kterých nastalo v květnu typické zhoršení, uvedlo MF.

Nadále však podle ministerstva přetrvává negativní meziroční vliv čerpání peněz z EU a finančních mechanismů, po jejichž očištění by byl schodek po prvních šesti měsících roku meziročně nižší o 5,6 miliardy korun. Důvodem je zejména skutečnost, že v prvním pololetí loňského roku získal státní rozpočet z EU o 20,4 miliardy Kč více, a to v rámci závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007 až 2013.

Letos se také projevuje podle MF vyšší předfinancování výdajů plánovaných na celý rok - během prvního pololetí byly předfinancovány až dvě třetiny plánovaných celoročních výdajů. "Například státní fondy, vysoké školy či vědeckovýzkumné investice dostaly již téměř 70 procent letošního rozpočtu. Také vůči rozpočtu EU máme již zaplaceno 60 procent našeho závazku. Tyto peníze bychom během roku stejně vynaložili, nicméně dřívějším uvolněním urychlujeme a podporujeme investice, vědu, výzkum nebo regionální školství," řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

"I přes narovnání rozpočtu na konci prvního pololetí bude jeho plnění ve zbytku roku obtížnější než loni. Firmy čelí klesající poptávce, omezují produkci a úměrně tomu se snižuje i výběr daní," uvedl analytik Raiffeisenbank Lukáš Růžička.

To, že rozpočet počítal s vyšším ekonomickým výkonem, je podle něj znatelné například na daňových příjmech, které zaostávají za plánem o více než dvě procenta. Na výdajové straně bude pokračovat tlak na růst běžných výdajů. Týká se to především sociálních dávek a platů státních zaměstnanců či výdajů na obranu, dodal.

Příjmy státního rozpočtu bez vlivu peněz z EU a finančních mechanismů a bez započtení privatizačních financí (18 miliard Kč) meziročně vzrostly o 7,1 procenta. Nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jejíž 13,3procentní tempo spolu s 8,2procentním růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 28,6 miliardy Kč. Inkaso daně z přidané hodnoty 135,5 miliardy Kč bylo meziročně vyšší o tři procenta.

Výdaje vzrostly o 10,2 procenta. Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ty se podle MF vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v první polovině roku předfinancována velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery uzemním samosprávným celkům i příspěvkovým organizacím byly vyplaceny z více než 65 procent.