Bezedná Česká pošta. Na úhradu ztrát dostane 800 milionů, schválila Sněmovna

Sněmovna dnes schválila návrh na zvýšení zákonného limitu kompenzace čistých nákladů České pošty ze současné půlmiliardy korun na trojnásobek. Zvýšení maxima na 1,5 miliardy Kč navrhl v novele poštovního zákona ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platná výše limitu neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy korun ročně. Pošta se tak podle svého generálního ředitele Romana Knapa přiblížila k částce, kterou si zaslouží za služby, které pro stát odvádí.

Důvodem současného stavu je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, povinnost provozovat 3200 poboček a denní výběr 21.500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst mezd pošťáků.

Pošta by zároveň podle novely měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Novelu musí schválit ještě Senát a podepsat prezident. Z uvedené částky má pošta dostat 500 milionů ještě letos a zbylých 300 milionů v příštím roce.

"Je to velmi dobrá zpráva pro Českou poštu, že stát bude konečně České poště hradit náklady, které poště ukládá poštovní licence a dosud nebyly České poště plně hrazeny," komentoval schválení návrhu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Umožní to podle něj také spustit dlouhodobě plánované změny v tomto státním podniku.

Evropská komise už částku schválila, je podle ní v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise už dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun a pošta je už dostala.

Stát byl podle Knapa v rámci stávajícího zákona v pasti, když mohl poště vyplatit maximálně 500 milionů korun ročně za to, že Česká pošta doručuje na každou adresu v republice každý pracovní den a že provozuje 3200 poboček. Tato částka podle něj zdaleka nepokrývá náklady na služby, které stát po České poště požaduje.

Narovnáváme situaci České pošty na trhu. Sněmovna dnes schválila zvýšení plateb státu pro pošťáky. Limit pro platbu státu poště za povinné služby, které musí ze zákona poskytovat, vzroste na 1,5 mld. Kč. https://t.co/xLepFomODa

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) 10. července 2019

"Není to nároková částka, ale možné maximum, které se reálně blíží nákladům na povinné, nikoli komerční služby. Úhrada nákladů pomůže zejména pošťákům, za které bojuji od své první chvíle na Poště a za které budu bojovat i nadále. Novela zákona je malý krůček pro svět, ale obrovský skok pro Českou poštu," dodal Knap.

Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila tak, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.

Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení proto připravilo plán restrukturalizace, která má přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.

Související

Více souvisejících

Česká pošta Jan Hamáček Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Zvláštní zachycení deště

Předpověď počasí slibuje deštivý víkend v části Česka

V Česku se tento týden ochladilo a na řadě míst také dost zapršelo. Předpověď navíc počítá s dalšími srážkami. Morava a hlavně Slezsko se o víkendu dočká dalšího deště, místy i vydatného, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Lokálně může spadnout až 70 milimetrů. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Data mluví jasně: Ruská dominance na Ukrajině končí, Moskva přestává válku zvládat

Válka na Ukrajině prochází zásadním bodem zlomu. Podle analýz z bojiště i vyjádření vojáků přímo z první linie se zdá, že dlouhé období ruských územních zisků skončilo. Důstojník Kyrylo Bondarenko ze speciální jednotky bezpilotních systémů potvrzuje, že u ruských jednotek je patrné vyčerpání a nálada se dramaticky mění v neprospěch agresora.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

V Rusku se něco děje, upozorňují odborníci. Putin chce naléhavě obnovit kontakt s Washingtonem

Geopolitická scéna řeší zásadní otázku: Je Rusko skutečně připraveno znovu jednat o ukončení války na Ukrajině? Podle analýzy Thomase Grahama z Rady pro mezinárodní vztahy (CFR) vykazuje Kreml v posledních týdnech neobvyklý zájem. Zatímco po vypuknutí války v Íránu koncem února ruská diplomacie vyčkávala, nyní se Vladimir Putin i ministr zahraničí Sergej Lavrov aktivně snaží obnovit kontakt s Washingtonem.

před 3 hodinami

Varování pro spotřebitele: salmonela v mletém vepřovém ze zahraničí

Inspekce našla v mletém mase v Albertu salmonelu

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve čtvrtek vydala varování pro české spotřebitele. Důvodem je nález nebezpečné bakterie salmonely v šarži mletého vepřového masa, které bylo zachyceno v prodejně obchodního řetězce Albert v Teplicích. Přestože produkt již není v běžném prodeji, inspektoři varují před jeho možnými zásobami v domácnostech.

před 4 hodinami

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda si začne půjčovat od lidí. Schillerová představila nové Dluhopisy Republiky

Stát po několikaleté odmlce znovu otevírá možnost pro české domácnosti, aby své úspory zhodnotily prostřednictvím investic do státního dluhu. Vláda složená ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů se rozhodla obnovit projekt Dluhopis Republiky, čímž reaguje na potřebu zajistit financování rostoucích státních výdajů. Podle ministerstva financí jde o strategický krok, který má diverzifikovat okruh věřitelů a snížit jednostrannou závislost státu na velkých bankovních domech.

před 5 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud

Německý soud se v ostře sledovaném sporu postavil na stranu spotřebitelů a rozhodl, že výrobce čokolád Milka porušil zákon o hospodářské soutěži. Předmětem žaloby, kterou podala agentura na ochranu spotřebitelů, byla takzvaná „smrskflace“ (shrinkflation). Výrobce Mondelez International totiž u mnoha druhů svých čokolád snížil hmotnost ze 100 gramů na 90 gramů, aniž by adekvátně změnil vzhled obalu.

před 6 hodinami

Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jedná v Číně o Íránu, Na dotazy ohledně Tchaj-wanu odmítl odpovědět

Státní návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu pokračuje v duchu okázalé diplomacie a strategických vyjednávání. Po úvodním bloku rozhovorů si prezident dopřál čas na odpočinek, po kterém následuje slavnostní státní banket. Program vyvrcholí v pátek ráno pekingského času dalšími bilaterálními jednáními nad čajem a pracovním obědem, po nichž se Air Force One vydá na zpáteční cestu do Washingtonu.

před 6 hodinami

Evika Siliňová na summitu EU. (6. března 2025).

Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliņa ve čtvrtek oznámila svou rezignaci, čímž vyvolala pád středopravicové vládní koalice. Toto rozhodnutí přichází v kritické době, jen několik měsíců před plánovanými parlamentními volbami, které se mají konat v říjnu. Předsedkyně vlády ve svém televizním prohlášení uvedla, že sice odstupuje z funkce, ale rozhodně se nevzdává svého politického úsilí.

před 7 hodinami

Test rakety Sarmat

Raketa Satan je nejmocnější na světě, prohlásil Putin. Experti ho obratem usadili

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý oznámil úspěšný test mezikontinentální balistické rakety Sarmat, známé v kódovém označení NATO jako „Satan II“. Podle prohlášení Kremlu byla zkouška provedena úspěšně a raketa by měla být zařazena do bojové pohotovosti do konce letošního roku. Putin tento systém označil za nejmocnější na světě a zdůraznil, že jeho ničivá síla výrazně převyšuje jakékoliv západní ekvivalenty.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu tvrdí, že uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Úřady to popřely

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že během vrcholící války s Íránem uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Podle prohlášení jeho úřadu se setkal s emirátským prezidentem šejchem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem. Izraelská strana označila toto setkání za historický průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. K jednání mělo dojít 26. března v oázovém městě Al-Ajn poblíž hranic s Ománem a trvalo několik hodin.

před 9 hodinami

Donald Trump a Si Ťin-pching

Pokud se k otázce Tchaj-wanu přistoupí nesprávně, hrozí otevřený konflikt, varoval Si Ťin-pching Trumpa

Čínský vůdce Si Ťin-pching a americký prezident Donald Trump zahájili v Pekingu svůj ostře sledovaný summit s cílem upevnit vzájemné partnerství. Si Ťin-pching v úvodu setkání zdůraznil, že by obě mocnosti měly vystupovat spíše jako partneři než jako soupeři. Podle jeho slov se svět nachází na nové křižovatce a společná prosperita je klíčem k řešení globálních výzev. Trump reagoval slovy o fantastickém vztahu a označil čínského prezidenta za skvělého lídra.

před 10 hodinami

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití

Britská politika zažila den plný kontrastů. Zatímco v budově parlamentu probíhalo tradiční státní otevření s veškerou královskou pompou, v kuloárech a v sídle premiéra na Downing Street se odehrával boj o politické přežití Keira Starmera. Král Karel III. sice z trůnu ve Sněmovně lordů představil vládní program čítající 37 nových zákonů, pozornost se však upírala především na to, zda Starmer zůstane v čele vlády dostatečně dlouho, aby je mohl realizovat.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+

Evropská komise se rozhodla nezavést celounijní zákaz takzvané konverzní terapie, jejímž cílem je změna nebo potlačení identity LGBTQ+ osob. Namísto závazné legislativy hodlá Brusel v roce 2027 přijmout doporučení, které členské státy vyzve, aby tyto praktiky zakázaly na národní úrovni. Oznámila to ve středu komisařka pro rovnost Hadja Lahbibová.

včera

včera

Donald Trump

Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat

Prezidenti dvou největších světových ekonomik, Donald Trump a Si Ťin-pching, se tento týden setkávají v Pekingu na ostře sledovaném summitu, který má potenciál překreslit mapu globálního obchodu i geopolitické rivality. Pro Donalda Trumpa jde o první návštěvu Číny od roku 2017, ovšem kulisy jednání jsou tentokrát dramaticky odlišné. Zatímco tehdy byl Trump vnímán jako neviditelný nováček, dnes stojí proti lídrovi, který upevnil svou moc natolik, že překonal oficiální limity funkčních období.

včera

Slovensko-ukrajinská hranice

Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou

Slovenská finanční správa oznámila ve středu odpoledne náhlé a úplné uzavření všech hraničních přechodů s Ukrajinou. Toto opatření vstoupilo v platnost kolem 15:00 a podle oficiálního vyjádření potrvá až do odvolání. Hlavním důvodem pro tento krok jsou blíže nespecifikované bezpečnostní obavy, které si vyžádaly okamžitou reakci úřadů na slovenské straně.

včera

Donald Trump přistál v Číně

Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz

Americký prezident Donald Trump přistál v Pekingu, kde ho čekalo velkolepé přivítání doprovázené červeným kobercem a vojenskými poctami. Letoun Air Force One dosedl na letišti v čínské metropoli přibližně v 19:50 místního času. Přímo u schodů letadla prezidenta pozdravil čínský viceprezident Chan Čeng společně s americkým velvyslancem v Číně Davidem Perduem. Slavnostní ceremonii na letišti dotvářel čínský velvyslanec Sie Feng, náměstek ministra zahraničí Ma Čao-sü, vojenská kapela a stovky čínských dětí a mládeže.

včera

Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů

Francouzské úřady uzavřely do karantény více než 1 700 osob na palubě výletní lodi Ambition, která v úterý zakotvila v Bordeaux. Opatření bylo zavedeno poté, co jeden z pasažérů zemřel na následky podezření na nákazu norovirem a u přibližně padesáti dalších osob se projevily příznaky tohoto onemocnění. Na plavidle se nachází 1 233 cestujících, přičemž většinu tvoří občané Velké Británie a Irska, a stovky členů posádky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy