Sněmovna dnes schválila návrh na zvýšení zákonného limitu kompenzace čistých nákladů České pošty ze současné půlmiliardy korun na trojnásobek. Zvýšení maxima na 1,5 miliardy Kč navrhl v novele poštovního zákona ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platná výše limitu neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy korun ročně. Pošta se tak podle svého generálního ředitele Romana Knapa přiblížila k částce, kterou si zaslouží za služby, které pro stát odvádí.
Důvodem současného stavu je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, povinnost provozovat 3200 poboček a denní výběr 21.500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst mezd pošťáků.
Pošta by zároveň podle novely měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Novelu musí schválit ještě Senát a podepsat prezident. Z uvedené částky má pošta dostat 500 milionů ještě letos a zbylých 300 milionů v příštím roce.
"Je to velmi dobrá zpráva pro Českou poštu, že stát bude konečně České poště hradit náklady, které poště ukládá poštovní licence a dosud nebyly České poště plně hrazeny," komentoval schválení návrhu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Umožní to podle něj také spustit dlouhodobě plánované změny v tomto státním podniku.
Evropská komise už částku schválila, je podle ní v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise už dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun a pošta je už dostala.
Stát byl podle Knapa v rámci stávajícího zákona v pasti, když mohl poště vyplatit maximálně 500 milionů korun ročně za to, že Česká pošta doručuje na každou adresu v republice každý pracovní den a že provozuje 3200 poboček. Tato částka podle něj zdaleka nepokrývá náklady na služby, které stát po České poště požaduje.
Narovnáváme situaci České pošty na trhu. Sněmovna dnes schválila zvýšení plateb státu pro pošťáky. Limit pro platbu státu poště za povinné služby, které musí ze zákona poskytovat, vzroste na 1,5 mld. Kč. https://t.co/xLepFomODa
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) 10. července 2019
"Není to nároková částka, ale možné maximum, které se reálně blíží nákladům na povinné, nikoli komerční služby. Úhrada nákladů pomůže zejména pošťákům, za které bojuji od své první chvíle na Poště a za které budu bojovat i nadále. Novela zákona je malý krůček pro svět, ale obrovský skok pro Českou poštu," dodal Knap.
Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila tak, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.
Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení proto připravilo plán restrukturalizace, která má přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.
Související
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy
Česká pošta , Jan Hamáček , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
před 2 hodinami
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
před 3 hodinami
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
před 4 hodinami
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
před 6 hodinami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 7 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 8 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 9 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 11 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 12 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 13 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.
Zdroj: Libor Novák