Sněmovna dnes schválila návrh na zvýšení zákonného limitu kompenzace čistých nákladů České pošty ze současné půlmiliardy korun na trojnásobek. Zvýšení maxima na 1,5 miliardy Kč navrhl v novele poštovního zákona ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platná výše limitu neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy korun ročně. Pošta se tak podle svého generálního ředitele Romana Knapa přiblížila k částce, kterou si zaslouží za služby, které pro stát odvádí.
Důvodem současného stavu je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, povinnost provozovat 3200 poboček a denní výběr 21.500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst mezd pošťáků.
Pošta by zároveň podle novely měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Novelu musí schválit ještě Senát a podepsat prezident. Z uvedené částky má pošta dostat 500 milionů ještě letos a zbylých 300 milionů v příštím roce.
"Je to velmi dobrá zpráva pro Českou poštu, že stát bude konečně České poště hradit náklady, které poště ukládá poštovní licence a dosud nebyly České poště plně hrazeny," komentoval schválení návrhu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Umožní to podle něj také spustit dlouhodobě plánované změny v tomto státním podniku.
Evropská komise už částku schválila, je podle ní v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise už dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun a pošta je už dostala.
Stát byl podle Knapa v rámci stávajícího zákona v pasti, když mohl poště vyplatit maximálně 500 milionů korun ročně za to, že Česká pošta doručuje na každou adresu v republice každý pracovní den a že provozuje 3200 poboček. Tato částka podle něj zdaleka nepokrývá náklady na služby, které stát po České poště požaduje.
Narovnáváme situaci České pošty na trhu. Sněmovna dnes schválila zvýšení plateb státu pro pošťáky. Limit pro platbu státu poště za povinné služby, které musí ze zákona poskytovat, vzroste na 1,5 mld. Kč. https://t.co/xLepFomODa
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) 10. července 2019
"Není to nároková částka, ale možné maximum, které se reálně blíží nákladům na povinné, nikoli komerční služby. Úhrada nákladů pomůže zejména pošťákům, za které bojuji od své první chvíle na Poště a za které budu bojovat i nadále. Novela zákona je malý krůček pro svět, ale obrovský skok pro Českou poštu," dodal Knap.
Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila tak, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.
Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení proto připravilo plán restrukturalizace, která má přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.
Související
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
Důchody vyplácené poštou od ledna zdraží. Existuje možnost, jak ušetřit
Česká pošta , Jan Hamáček , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák