Soud zamítl reorganizaci Oleo Chemical, firmu poslal do konkurzu

Městský soud v Praze zamítl reorganizační plán firmy Oleo Chemical a poslal ji do konkurzu. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Předloni stejný soud reorganizační plán formou fúze s firmou Temperatior schválil. Proti rozhodnutí se však opakovaně odvolala společnost Ravak, která firmě půjčila stovky milionů korun a dlouhodobě navrhovala konkurz Olea. Podle firmy Oleo Chemical je verdikt ekonomicky nepochopitelný. Předseda představenstva Ravaku Jiří Kreysa naopak uvedl, že firma rozhodnutí vítá a považuje jej za vítězství spravedlnosti.

"Jsem rád, že po dvou nálezech Ústavního soudu, kterým bylo povolení reorganizace opakovaně zrušeno, se nyní Městský soud v Praze s argumenty Ravaku konečně důkladně zabýval a vedle dalších závažných důvodů vylučujících zákonnost reorganizace potvrdil tvrzení Ravaku, že reorganizačním plánem Olea je sledován nepoctivý záměr," uvedl Kreysa.

Mediální zástupce Temperatioru Marek Pražák dnes ČTK řekl, že společnost se s novým usnesením soudu podrobně seznamuje. Považuje ho podle něj za překvapivé, neboť je diametrálně odlišné od rozhodnutí z roku 2017. "V řádu dnů se po jeho detailním prostudování následně rozhodneme, zda proti tomuto usnesení podáme odvolání a jak hodláme dál postupovat, například i v rámci konkurzu," uvedl Pražák.

Oleo Chemical má provozovnu v Liberci, kde zaměstnává asi 80 lidí. Sídlo společnosti je v Praze. "Rozhodli jsme se, že výrobu v libereckém závodě Oleo Chemical zatím zachováme, abychom maximálně zabránili negativním dopadům, které by její zastavení způsobilo. Záležitost se tak aktuálně nedotýká ani zaměstnanců. Vedle možnosti odvolání, projevení zájmu o podnik v konkurzu, ale zvažujeme i variantu, že výrobu biopaliv druhé generace přesuneme jinam," dodal Pražák.

Verdikt soudu je podle firmy Oleo Chemical překvapivý a ekonomicky nepochopitelný. "Věřitelé, s výjimkou několika málo zajištěných, nyní na rozdíl od řešení reorganizací nezískají žádné uspokojení svých pohledávek. Změna reorganizace v konkurz pak představuje další zbytečné protahování několik let trvající insolvenčního řízení," sdělil ČTK mediální zástupce Olea Jaroslav Pomp. Představenstvo společnosti podle něj rozhodne o případném odvolání a dalším právním postupu poté, co verdikt prostuduje.

Oleo Chemical vznikla v roce 2004 se záměrem vyrábět moderní biopaliva. Majitelé firmy Kamil Jirounek a Michal Urbánek se však o čtyři roky později dostali do finančních problémů. Peníze na investice do modernizace technologie jim poskytl právě příbramský výrobce bazénů a koupelen Ravak. Finanční zdroje se ale nevracely, a Ravak se proto v roce 2012 připojil k insolvenčnímu řízení.

Spory o stovky milionů korun, které Ravak Oleu půjčil, ovšem otevřely kauzu mnohem rozsáhlejší. Manažeři Olea tehdy potřebovali nejen peněžní injekce, ale i zakázky, při jejichž shánění se dostali do blízkosti vlivného podnikatele Ivo Rittiga. Loni v březnu soud potvrdil, že Urbánek, Jirounek i Rittigův obchodní partner Peter Kmeť půjdou za tunelování Olea do vězení, každý na tři roky. Naopak lobbista Rittig byl v kauze pravomocně osvobozen.

Předložený reorganizační plán počítal s fúzí Olea se společností Temperatior, která by se uskutečnila po ukončení insolvenčního řízení. V rámci reorganizace měla být zrušena veškerá akcionářská práva původních akcionářů a věřitelé uspokojeni z vypořádacího úvěru za 400 milionů korun poskytnutého Temperatiorem.

Související

Soud, ilustrační foto

Podnikatel Kmeť je na svobodě, soud potvrdil dřívější propuštění

Podnikatel Peter Kmeť, který byl odsouzen za pomoc k vytunelování firmy Oleo Chemical, je na svobodě. Pražský městský soud potvrdil dřívější rozhodnutí obvodního soudu, jenž Kmetě podmíněně předčasně propustil z vězení. ČTK to zjistila z justiční databáze Infosoud. Obchodní partner lobbisty Iva Rittiga je obžalovaný také v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik, která bude u soudu pokračovat od středy. Státní zástupci se obávají, že by Kmeť mohl uprchnout.

Více souvisejících

Oleo Chemical insolvence soudy

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy