Pražanům jako jediným v Česku klesly platy

Pražský mzdový pokles pomohl o šest set korun zmírnit propast, která byla mezi hlavním městem a platově nejhorších regionem, kterým je Karlovarský kraj. Tady lidé brali v prvním čtvrtletí v průměru 19 931 korun. Zpráva připravená rezortem ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) ilustruje mzdovou situaci i v dalších českých krajích. V relativních číslech si nejvíc polepšili lidé na Zlínsku (o 3,7 procenta), Královéhradecku (o 3,3 procenta), Olomoucku (o 3,1 procenta) a Liberecku (o tři procenta). Kromě Prahy byl naopak nejnižší nárůst v Ústeckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraji (ve všech maximálně o dvě procenta). Podle odvětvového členění měli nejširší úsměv nad výplatní páskou zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byla průměrná mzda na více než dvojnásobku národního průměru, konkrétně na cifře 53 043 korun. Tradičně vysoké mzdy měli i lidé zabývající se informační a komunikační činností nebo výrobou a rozvodem elektřinu, plynu, tepla případně klimatizovaného vzduchu. Nejnižší průměrná mzda, zhruba 12 400 korun, byla v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. S částkou mírně nad 16 tisíc nebylo veselo ani v oblasti administrativní a podpůrné činnosti nebo v zemědělství, lesnictví a rybářství, kdy byl plat v průměru 16 500 korun. Největší propad v platech, reálně téměř o šest procent, zažili zaměstnanci ve veřejné správě a v obraně. O více než tři procenta si pohoršili také lidé věnující se profesní, vědecké a technické činnosti nebo pracovníci v kultuře a zábavě, kde byl pokles téměř dvouprocentní. Celkově rostly v prvním letošním čtvrtletí průměrné nominální mzdy nejpomaleji od roku 2000. Zatímco v podnikatelské sféře platy spíš zvyšovaly, ve veřejném sektoru šly dolů. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda byla v 1. čtvrtletí v Česku 23 144 korun, což představovalo meziroční nominální nárůst necelou pětisetkorunu. Data jsou součástí Zprávy o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí, která obsahuje data platná k 15. červenci letošního roku. Ministerstvo při jejím sestavení vycházelo z dat Českého statistického úřadu, ministerstva financí, České národní banky, České správy sociálního zabezpečení i periodického tisku.