Zdanění stravenek vláda odložila, rozhodne za 14 dní

Proti zrušení daňového zvýhodnění stravenek se v pondělí postavila kromě odborů a některých podnikatelů také koaliční strana Věci veřejné. Předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta uvedl po jednání s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslavem Zavadilem, že jeho strana tuto změnu nepodpoří. S názorem na zachování daňové úlevy jsou ale VV ve vládě osamocené. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) se v pondělním vyjádření pro agenturu Mediafax postavil na stranu TOP 09 a uvedl, že výjimku pro vybrané by měla nahradit úleva pro všechny. Proto chce ODS, stejně jako její koaliční partner TOP 09, roztříštěné výhody určené jen některým zaměstnancům nahradit univerzálních paušálem, který bude dostupný pro všechny. "To se týká i stravenek, které se navíc staly v ČR paralelní měnou, za kterou lidé nekupují jen potraviny, ale i jiné věci jako potraviny a alkohol," doplnil Kocourek. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) plánuje lidem ztrátu výhod kompenzovat jednotným zaměstnaneckým paušálem, který bude ve výši 250 korun měsíčně, tedy tři tisíce za rok. Podle VV a odborů na tuto výhodu ale lidé s příjmy pod 10 tisíc korun nedosáhnou, protože už teď daně prakticky neodvádějí. Základní změnou související se zavedením JIM je zrušení 15procentního danění takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje kromě platu i pojistné odvody. Zaměstnanci by se místo toho měli vrátit k placení daně z hrubého příjmu, tedy systému platnému do roku 2008. Sazba daně z příjmu bude 19 procent. Odvody zaměstnavatele na veřejné pojištění jeho pracovníků a státní politiku zaměstnanosti nahradí jednotná daň z úhrnu mezd, která z nich bude složená. Na důchodové pojištění má jít, stejně jako dosud, 21,5 procenta hrubé mzdy, na veřejné zdravotní pojištění sedm procent a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 procenta. U úrazového pojištění materiál počítá se dvěma variantami. První navrhuje jednotnou sazbu 0,4 procenta pro všechny. U druhé je podíl rozlišný, a to podle náročnosti jednotlivých povolání od 0,2 procenta u programátorů a bankéřů až do 3,58 procenta u horníků. Novinkou je to, že správu odvodu budou vykonávat finanční úřady, které peníze prostřednictvím jednotného inkasního místa přerozdělí jednotlivým příjemcům pojištění. Zaměstnavatelům skončí účtování s pojišťovnami. Navíc pro ně bude existovat strop, díky kterému budou moci tento odvod ročně počítat jen z 48násobku průměrného měsíčního příjmu průměrného počtu svých zaměstnanců. Změny na daních nepotěší lidi, kteří využívají odpočty úroků z úvěrů na vlastní bydlení. Zatímco dosud si zájemci, kteří měli úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku, mohli odečíst od základu daně ročně až 300 tisíc korun za zaplacené úroky, nově se tato částka sníží na 80 tisíc. Speciální daňová úleva přibude naopak příjemcům dividend. Na sraženou a odvedenou daň z dividendových příjmů budou moci uplatnit slevu na dani. Nová pravidla čekají podle balíku zákonů také hazard. Provozovatelé loterií by státu měli odvést polovinu rozdílu mezi penězi získanými od sázkařů a vyplacenými výhrami. U hracích automatů má být tento odvod ve výši 20 procent, u kurzových sázek a her v kasinu 10 procent. Novinka má ukončit praxi, kdy můžou loterijní firmy odvádět peníze na veřejně prospěšné účely, které ale mnohdy končí v neprůhledných sdruženích. Kromě nového odvodu by měli provozovatelé hazardu platit i standardní daň z příjmu právnických osob. Jak ale Mediafaxu přiznal Kalouskův 1. náměstek Ladislav Minčič, na jejím výběru stát nejspíš mnoho nezíská. Firmy si totiž odvod budou moci odečíst od základu daně a jejich zisky tak nebudou vysoké. "Je otázka, jak úpravy týkající se loterií, ve finále projdou legislativním procesem. V Senátu už je totiž návrh, který se provozovatelů loterií týká a ten není s vládní úpravou plně kompatibilní," uvedl Minčič. Vyjádřil ale přitom naději, že se změny podaří harmonizovat. Návrh změn souvisejících se zavedením JIM upravuje přes desítky zákonů, má téměř 150 stran a je zdůvodněný téměř dvousetstránkovou zprávou. "Je pravda, že bylo náročné dát to všechno dohromady. A myslím, že práce na tom zdaleka neskončila," uzavřel pro Mediafax 1. náměstek ministra financí. Většina nových pravidel by měla začít platit od 1. ledna 2013, nová loterijní daň pak o rok dřív. Studie, kterou dokončuje pro ministerstvo financí společnost Deloitte, ale podle středeční Mladé fronty Dnes varuje, že start nového úřadu se nemusí do roku 2013 stihnout a doporučuje jeho odklad o rok.