Do 20 let bude celosvětově chybět 200 až 300 milionů pracovníků

Osm z deseti zaměstnanců v současnosti pracuje v rozvíjejících se a rozvojových zemích a toto číslo stoupá, způsobují to demografické změny v západní Evropě, která bude v budoucnu čelit nedostatku specialistů. Vyplývá to z nejnovější studie společnosti Roland Berger.

Experti Roland Berger v nové publikaci "HR goes global" ze série "8 Billion Business Opportunities" předpovídají, že v roce 2030 bude na evropském trhu chybět kolem 50 milionů vyškolených pracovníků. Proto jsou už nyní společnosti postaveny před těžkou otázku: jak nejlépe využít obrovský lidský potenciál rozvíjejících se a rozvojových zemí. Úroveň vzdělání v těchto zemích prudce roste, ale toto vzdělání je v mnoha případech nedostatečné. Problémem je především nízká úroveň znalosti angličtiny.

"Pesimismus ve většině zemí OECD je krátkozraký. Současná globální nerovnováha a nejistota neumožňuje vidět dlouhodobý potenciál růstu globální ekonomiky, která zintenzivní boj o talentované zaměstnance. I přes krátkodobé zpomalení naší lokální ekonomiky, mnoho firem v České republice se už dnes setkávají s bojem o talent," poznamenal Constantin Kinský, ředitel pražské pobočky Roland Berger Strategy Consultants.

"Společnosti musejí této nové demografické rovnováze přizpůsobit své personální strategie, pokud nechtějí minout významné příležitosti, které nabízí globalizace," radí Kinský.

V současnosti na světě pracují asi tři miliardy lidí – 80 procent z nich v rozvíjejících se zemích. Rostou nejen populace těchto zemí, ale i jejich ekonomiky. Zatímco experti Roland Berger předpokládají letos v Evropě maximálně jednoprocentní růst HDP, růst v zemích skupiny "Focus 20" očekávají mezi čtyřmi až osmi procenty. Do skupiny Focus 20 patří: Argentina, Brazílie, Čína, Kolumbie, Egypt, Indie, Indonésie, Írán, Irák, Malajsie, Mexiko, Nigerie, Pákistán, Peru, Rusko, Saudská Arábie, Jižní Afrika, Thajsko, Turecko a Vietnam.

Do roku 2030 budou tyto země odpovědné za 70 procent globálního růstu HDP, což znamená i obrovský růst jejich trhu práce. Už v roce 2010 byla třetina nových pracovních míst celého světa vytvořena v Indii a Číně. "Zároveň zažíváme na západních trzích rostoucí nedostatek specialistů, což je velká hrozba pro růst mnoha firem. Válka o talenty se vyostřuje, protože firmy potřebují dobře vyškolené zaměstnance, pokud chtějí pokračovat v růstu," podotkl Kinský.

Experti Roland Berger předpokládají, že kolem roku 2030 bude kvůli demografickým změnám chybět celosvětově 200 až 300 milionů specialistů. Stárnoucí populace znamená, že západoevropské země jako například Německo budou potřebovat více než čtyři miliony vyškolených pracovníků a v Číně jich bude chybět dokonce 20 milionů. "V důsledku demografického vývoje v západní Evropě a obrovského růstového potenciálu zemí skupiny Focus 20 budou společnosti muset přehodnotit své globální personální strategie. Rozvíjející se země totiž nabízejí západním firmám výjimečné příležitosti v oblasti lidských zdrojů," tvrdí Kinský.

Například mezi roky 2006 a 2011 vzrostl počet absolventů univerzit v rozvíjejících se zemích z 30 na 50 procent, i když je třeba zdůraznit, že pouze 10 až 20 procent z nich splňuje mezinárodní standardy. Jedním z nich je znalost angličtiny. "Na rozdíl od průmyslových zemí, kde je angličtina považována za mezinárodní obchodní jazyk, v mnoha rozvíjejících se zemích ji ovládá pouze malé procento lidí. Pro západní společnosti, které hledají vzdělané zaměstnance, je to nepřekonatelná překážka," upozornil Kinský, podle kterého výjimky jako Thajsko, kde anglicky mluví 27 procent populace, jsou vzácné.

"Z tohoto důvodu by měly západní společnosti klást větší důraz na vzdělávání a odborný trénink svých místních zaměstnanců," doporučuje Kinský. Anglicky mluvící zaměstnance je pak snadné začlenit do mezinárodních obchodních procesů. "Stejně důležité jsou výměny mezi centrálou firmy a lokálními pobočkami, které zlepšují kulturní porozumění. Zde mohou být velice užitečné nové technologie, jako třeba videokonference," radí Kinský.

Související

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

Více souvisejících

zaměstnání

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 6 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 8 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 10 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

Rozbili nám letadlo, přiznal Fico. Pak podpořil srbské ambice na členství v EU

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přiznal, že letadlo, kterým odcestoval do Bruselu, utrpělo takové poškození, že nebylo schopné dalšího letu. Ficovi se nic nestalo, mohl tak opět přistoupit ke kritice unijní politiky. Tentokrát se zastal Srbska. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy