Osm z deseti zaměstnanců v současnosti pracuje v rozvíjejících se a rozvojových zemích a toto číslo stoupá, způsobují to demografické změny v západní Evropě, která bude v budoucnu čelit nedostatku specialistů. Vyplývá to z nejnovější studie společnosti Roland Berger.
Experti Roland Berger v nové publikaci "HR goes global" ze série "8 Billion Business Opportunities" předpovídají, že v roce 2030 bude na evropském trhu chybět kolem 50 milionů vyškolených pracovníků. Proto jsou už nyní společnosti postaveny před těžkou otázku: jak nejlépe využít obrovský lidský potenciál rozvíjejících se a rozvojových zemí. Úroveň vzdělání v těchto zemích prudce roste, ale toto vzdělání je v mnoha případech nedostatečné. Problémem je především nízká úroveň znalosti angličtiny.
"Pesimismus ve většině zemí OECD je krátkozraký. Současná globální nerovnováha a nejistota neumožňuje vidět dlouhodobý potenciál růstu globální ekonomiky, která zintenzivní boj o talentované zaměstnance. I přes krátkodobé zpomalení naší lokální ekonomiky, mnoho firem v České republice se už dnes setkávají s bojem o talent," poznamenal Constantin Kinský, ředitel pražské pobočky Roland Berger Strategy Consultants.
"Společnosti musejí této nové demografické rovnováze přizpůsobit své personální strategie, pokud nechtějí minout významné příležitosti, které nabízí globalizace," radí Kinský.
V současnosti na světě pracují asi tři miliardy lidí – 80 procent z nich v rozvíjejících se zemích. Rostou nejen populace těchto zemí, ale i jejich ekonomiky. Zatímco experti Roland Berger předpokládají letos v Evropě maximálně jednoprocentní růst HDP, růst v zemích skupiny "Focus 20" očekávají mezi čtyřmi až osmi procenty. Do skupiny Focus 20 patří: Argentina, Brazílie, Čína, Kolumbie, Egypt, Indie, Indonésie, Írán, Irák, Malajsie, Mexiko, Nigerie, Pákistán, Peru, Rusko, Saudská Arábie, Jižní Afrika, Thajsko, Turecko a Vietnam.
Do roku 2030 budou tyto země odpovědné za 70 procent globálního růstu HDP, což znamená i obrovský růst jejich trhu práce. Už v roce 2010 byla třetina nových pracovních míst celého světa vytvořena v Indii a Číně. "Zároveň zažíváme na západních trzích rostoucí nedostatek specialistů, což je velká hrozba pro růst mnoha firem. Válka o talenty se vyostřuje, protože firmy potřebují dobře vyškolené zaměstnance, pokud chtějí pokračovat v růstu," podotkl Kinský.
Experti Roland Berger předpokládají, že kolem roku 2030 bude kvůli demografickým změnám chybět celosvětově 200 až 300 milionů specialistů. Stárnoucí populace znamená, že západoevropské země jako například Německo budou potřebovat více než čtyři miliony vyškolených pracovníků a v Číně jich bude chybět dokonce 20 milionů. "V důsledku demografického vývoje v západní Evropě a obrovského růstového potenciálu zemí skupiny Focus 20 budou společnosti muset přehodnotit své globální personální strategie. Rozvíjející se země totiž nabízejí západním firmám výjimečné příležitosti v oblasti lidských zdrojů," tvrdí Kinský.
Například mezi roky 2006 a 2011 vzrostl počet absolventů univerzit v rozvíjejících se zemích z 30 na 50 procent, i když je třeba zdůraznit, že pouze 10 až 20 procent z nich splňuje mezinárodní standardy. Jedním z nich je znalost angličtiny. "Na rozdíl od průmyslových zemí, kde je angličtina považována za mezinárodní obchodní jazyk, v mnoha rozvíjejících se zemích ji ovládá pouze malé procento lidí. Pro západní společnosti, které hledají vzdělané zaměstnance, je to nepřekonatelná překážka," upozornil Kinský, podle kterého výjimky jako Thajsko, kde anglicky mluví 27 procent populace, jsou vzácné.
"Z tohoto důvodu by měly západní společnosti klást větší důraz na vzdělávání a odborný trénink svých místních zaměstnanců," doporučuje Kinský. Anglicky mluvící zaměstnance je pak snadné začlenit do mezinárodních obchodních procesů. "Stejně důležité jsou výměny mezi centrálou firmy a lokálními pobočkami, které zlepšují kulturní porozumění. Zde mohou být velice užitečné nové technologie, jako třeba videokonference," radí Kinský.
Související
Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku
Microsoft popsal, jak bude vypadat budoucnost: Každý zaměstnanec bude šéfem umělých agentů
Aktuálně se děje
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
včera
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
včera
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
včera
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
včera
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
včera
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
včera
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
včera
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
včera
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
včera
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
včera
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
včera
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
včera
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
včera
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
17. srpna 2026 21:20
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.
Zdroj: Libor Novák