Praha - Různé krajinné rázy nebo zastavěnost oblasti, nejvíce ovlivňují ceny českých i světových dálnic. Například kilometr dálnice D11 stavěný na rovině stál 218,5 milionu korun, oproti tomu kilometr D8 v zastavěné oblasti více než 511 milionů korun.
V České republice se staví dálnice dráž než v Německu, při porovnání mimoměstských oblastí v nížinách a na pahorkatinách, stojí v ČR kilometr přibližně 226,6 milionu korun, u našich západních sousedů o skoro o 16 milionů korun na kilometr méně.
Nejlevnější je Dánsko, kde se zvládá postavit kilometr dálnice za 150,6 milionu korun. Levněji než Češi staví Chorvati, dražší jsou ale například Slováci, Maďaři a Rakušané, v posledně jmenovaném státu stojí kilometr dálnice skoro 330 milionů korun. Rakušané ale staví velmi často v hornatém, dokonce vysokohorském terénu, což stavbu prodražuje. Naopak i levnější Chorvaté budují dálnice v těžkém skalnatém pobřežní.
Ovšem server Dálnice.com vypočítal, že v Česku stojí kilometr v průměru 400 milionů korun.
Ze starších vyjádření představitelů společnosti Ředitelství silnic a dálnic vyplývá, že kilometr dálnice stojí 350 milionů korun, do této sumy je ale započítaná projektová dokumentace, výkup pozemků i postavení protihlukových bariér nebo například překladů plynových vedení a dalších terénních úprav.
Do cen uváděných ve studiích se také často nezapočítávají změny ve financích, které způsobí terén.
V českých krajích jsou také velkým problémem změny plánu, kdy nové vlády rozhodnou o tom, že na daný úsek nejsou peníze a dosavadní stavby se musejí zakonzervovat. Takovým příkladem je dálnice D3. Ta měla podle návrhů z roku 1999 stát 46,5 miliardy korun a do roku 2010 mělo být zaplaceno 60 procent ceny. Jenže ministerstvo nemělo na pokračování výstavby dálnice peníze, k tomu se přidaly problémy s výkupem pozemků a s vedením trasy D3. Další výstavba se stopla a za konzervaci platí stát nemalé částky.
Ministr dopravy Pavel Dobeš (tehdy LIDEM) před rokem navrhoval dostavbu dálnice pomocí PPP projektu, o čemž nechce současná hlava rezortu Zbyněk Stanjura (ODS) ani slyšet.
Nyní začíná velká modernizace nejstarší české dálnice D1 - tepny mezi největšími českými městy Prahou a Brnem. Podle projektových cen měla stát modernizace mezi Mirošovicemi a Kývalkou 20 miliard korun, nakonec je ale zájemci vysoutěžili za přibližně 14 miliard korun.
Související
První den se jezdí za nové ceny. Dálniční známky podražily
Na D48 padaly po nehodě kusy stěny na auta. Dálnice je uzavřena
Dálnice , Ministerstvo dopravy , řsd
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák