Senát zatočil se solárníky. Úleva pro naše peněženky?

Účelem novely je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu a zbytek platí lidé a firmy v cenách elektřiny.

Především podniky si stěžují na vysoké náklady na elektřinu s tím, že to poškozuje jejich konkurenceschopnost. Podle náměstka ministra průmyslu Pavla Šolce platí tuzemské domácnosti druhé nejvyšší poplatky za obnovitelné zdroje v Evropě a tuzemský průmysl dokonce nejvyšší poplatky.

Návrh zákona obsahuje přechodné období, které se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona. 

Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu, zatímco letos lidí platí 583 korun.

Podvody se slunečním svitem?

Někteří majitelé solárních elektráren údajně dodávají do sítě více energie, než jsou schopni vyrobit. Podle energetického regulačního úřadu manipulují s měřidly svých elektráren, aby tak dosáhli na vyšší dotace od státu.

Podvodů se údajně dopouští více než 1500 majitelů solárních elektráren. Buďto manipulují s měřidly nebo se napojí na energii z běžné sítě. Tam stojí jedna kilowatthodina necelých pět korun, obratem ji ale prodají jako solární za 13 korun, píše rozhlas.cz. Jen za rok 2011 stát tímto způsobem přišel o více než sto milionů. Za rok 2012 bude podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Jana Chvojky škoda ještě vyšší.

Energetický regulační úřad (ERÚ) se také domnívá, že někteří majitelé solárních elektráren manipulovali s údaji o výrobě proudu, aby dostali větší příspěvky od státu. Uvedla to Česká televize. Prověrka podle ČT odhalila elektrárny, které udávaly takovou dobu slunečního záření, jež v Česku není možná. Pro inspektory je podle ČT klíčová hodnota 1200 hodin slunečního svitu ročně. Nad tímto limitem je prý 1574 výrobců.

"Energetický regulační úřad vytvořil nejspíše naprosto fiktivní kauzu s překročením doby slunečního svitu v roce. Přitom snadným dotazem na Českém hydrometeorologickém ústavu lze zjistit, že běžný počet slunečních hodin podle místa umístěni elektrárny leží v intervalu 1200 až 1800 hodin za rok," sdělil ředitel AliES Martin Sedlák.

Také vedoucí klimatologie na Českém hydrometeorologickém ústavu Luboš Němec pro iHned.cz potvrdil, že alespoň 1200 hodin slunečního svitu v Česku ročně je běžné a nejde o žádnou hranici. "Vždy ale záleží na tom, jaká intenzita slunečního svitu se měří," dodal Němec.

K dokreslení situace je dobré si uvědomit ještě dvě skutečnosti, které většině laické veřejnosti nejsou známé, informují solarninovinky.cz. Solární panel vyrábí elektřinu i při zatažené obloze bez slunečního svitu, a to díky využití takzvaně difuzního světla.Navíc, všechny distribuční společnosti (E.ON, ČEZ, PRE), které vyrobenou elektřinu z FVE odebírají, měří výrobu nezávisle na výrobci a mají své systémy propojeny se systémem operátora trhu (OTE), který takto výkazy výrobců křížově kontroluje.