Spoříte si na stáří? Průzkum odhalil alarmující fakt

Ženy jsou v zajištění na penzi výrazně odpovědnější než muži, výhradně na státní důchod jich spoléhá pouze 26,4 procenta. Muži si o něco častěji sjednávají pouze investiční životní pojištění (30 procent) a častěji než ženy své volné peníze a úspory ukládají také do cenných papírů, komodit či podílových fondů (10,1 procenta).

"Investice se stávají velkým trendem dnešní doby a jsou zatím opravdu doménou převážně mužů. Jejich ochota jít do rizika s cílem vyššího zhodnocení je jim v porovnání s ženskou populací vlastní nejen v běžném životě, ale i v případě investic," komentoval investiční chování hlavní analytik Swiss Life Select Tomáš Rampula.

Česku patří, jak pro server penize.cz uvedl hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček, jeden nezáviděníhodný primát. Při přípravě materiálů k penzijní reformě vyšlo najevo, že více než 94 procent příjmů důchodců pochází od státu. Na důchod si sice střádá či investuje více než polovina české populace, často ale až ve věku kolem 50 let, kdy již jim penze zvolna klepe na dveře. Češi přitom v průměru vydají každý měsíc na důchod necelých tisíc korun, což zdaleka nestačí.

Omnibusové šetření společnosti Factum Invenio pro ČSOB, z něhož Hutla vychází, přineslo poněkud rozporuplné výsledky. Nadpoloviční většina Čechů (FI zkoumalo reprezentativní vzorek 739 respondentů od 18 do 60 let) se sice sama zabezpečuje na důchod , 55 procent z nich je ale zároveň přesvědčeno, že se o ně má ve stáří postarat stát. Že musí pro udržení své životní úrovně něco udělat oni sami, si uvědomuje necelá třetina lidí. Šest procent čeká, že se o ně postará rodina, další čtyři procenta, že to budou vlastní děti.

Na stáří nejméně spoří, a to kvůli nedostatku peněz, mladí, obyvatelé vesnic a lidé s příjmy do 15 tisíc korun. Ti bohatší zase raději šetří na něco jiného než je důchod, oproti ostatním si chtějí co nejvíc užít života, dokud to jde.

Alarmující fakt

Podíl lidí, kteří si sami aktivně nespoří žádným způsobem, výrazně neklesá ani s nižším věkem a pohybuje se konstantně okolo 30 procent populace. Jediným faktorem, který pozitivně ovlivňuje přípravu na penzi, je vzdělání. Vysokoškoláci se na ni připravují výrazně aktivněji (79,8 procenta nespoléhá na státní důchod) ve srovnání s lidmi se základním nebo učňovským vzděláním (40,3 procenta spoléhá pouze na státní důchod).

Prioritou číslo dvě je z pohledu většiny Čechů zajištění vlastního bydlení nebo rekonstrukce toho stávajícího tak, aby ve stáří umožnilo důstojný život bez přehnaně vysokých nákladů, které by si z pouhé penze nemohli dovolit.

V Česku nadále zůstává silná skupina lidí, kteří otázku vlastního bydlení stále vyřešenou nemají. "Očekávám proto silný zájem o hypotéky i v příštích letech, a to i v případě, že aktuálně nízké sazby hypoték začnou znovu stoupat," uvedl analytik Swiss Life Jiří Sýkora.