Očima expertů: Zvýšit živnostníkům zdravotní a sociální pojištění?

V posledních letech se stále častěji diskutuje o rozdílné daňové zátěži zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Podle studie ekonomů Libora Duška, Kláry Kalíškové a Daniela Münicha z akademického pracoviště CERGE-EI „čelí průměrný zaměstnanec daňové sazbě (součtu sazeb daně z příjmu a všech odvodů na sociální a zdravotní pojištění) 37,4 procenta, zatímco průměrný podnikatel 28,1 procenta." Na politické scéně se můžeme setkat s názory, že by si měl stát na živnostníky pořádně posvítit – třeba tím, že jim zvýší daň z příjmů, nebo alespoň odvody na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Velkou pozornost v této souvislosti získal především Jan Mládek, který letos v březnu na sjezdu ČSSD označil nešťastně živnostníky za parazity. I když se tehdejší stínový ministr financí posléze několikrát omluvil a svůj výrok označil za „mediálně neobratný", živnostníci už tušili, na co se můžou těšit v případě výrazného volebního triumfu sociálních demokratů. Volební výsledek ČSSD ale nakonec nebyl moc přesvědčivý, takže si Jan Mládek a spol. možná brousili kosu předčasně.

Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?

Sazba sociálního (důchodového) pojištění je aktuálně 29,2 procenta z vyměřovacího daňového základu, v případě zdravotního pojištění je to 13,5 procenta. Poměrně nízké odvody se však odrazí v tom, na co budou mít živnostníci od státu v budoucnu nárok. Jde především o důchody: starobní penze živnostníků, kteří dnes platí minimální sociální pojistné, bude totiž velmi nízká. Někdo proto tvrdí, že by se v zájmu stabilnějšího důchodového systému měly živnostníkům odvody na sociální pojištění zvýšit. Jiní varují, že by to pro živnostníky znamenalo příliš velkou zátěž, a na jejich odvody by raději nasahali. Jak to bude dál, rozhodnou až jednání ČSSD, ANO a KDU-ČSL o příští vládní koalici. Když jsme se v předvolebním dotazníku ptali Andreje Babiše na to, zda by se mělo zdravotní a sociální pojištění OSVČ zvýšit, tak odpověděl celkem jednoznačně: „Ne, nejdříve musíme jasně říct, co živnostníci za tyto odvody dostávají. Dneska nemají jistotu, že půjdou do důchodu a na co mají ze zdravotního pojištění nárok."

Jak se na tento problém dívají odborníci? Jsou podle nich dnes nastaveny odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění správně? A pokud by to bylo jen na nich, tak by odvody snížili, zvýšili nebo by je ponechali na stávající úrovni?

Jaroslav Šura, podnikatel a investor

Živnostníci jsou solí země, nikoliv paraziti, jak jsme se dozvěděli od jistého nomenklaturního kádru. Odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění bych ponechal na stávajících hodnotách. Při zvýšení odvodů se část drobných živnostníků na živnost vykašle. Jestli některým politikům vadí, že zaměstnanci platí větší odvody, tak nechť se zasadí, aby i zaměstnanci platili méně. To by ale politici měli méně peněz k přerozdělování, to by se jim nehodilo. Také je potřeba vzít v úvahu, že když živnostník přijde o práci, tak mu stát nic nedá, na rozdíl od zaměstnance.  Co by ovšem státní byrokracie mohla a měla vylepšit, je výběr daní z příjmů. Mnozí živnostníci snad ani nevědí, že taková daň existuje.

Petr Mach, ekonom a politik

Většina živnostníků platí základní sazbu 1748 korun zdravotní pojištění a 1890 korun na důchodové pojištění. Je za to nárok na běžnou zdravotní péči a na nějaký důchod. Je to přiměřené. Zaměstnanci platí vysoké odvody dané procentem z příjmu a mají přitom nárok na stejnou zdravotní péči – je mi jich líto. Zaměstnanci by měli platit stejné částky jako živnostníci.

Michal Řičař, analytik Bisnode

Podnikatelsky stabilní prostředí společně s příznivou daňovou politikou jsou klíčovou složkou zdravé ekonomiky. Vždyť malá a střední podnikatelská skupina je ta, která vytváří největší zaměstnanost a dynamický rozvoj trhu. Pružně reaguje na měnící se situace a stále hledá nové možnosti. Jedním z hlavních rizik podnikání je nejistota ohledně budoucího vývoje, která je však kompenzována nižšími odvody na sociální a zdravotní pojištění ve srovnání se zaměstnanci. Čili vzhledem k ustálenému systému bych do něj osobně příliš nezasahoval, pouze bych se zasazoval o maximální zjednodušení, transparentnost a dlouhodobou stabilitu. Výše daní nemusí být nutně na prvním místě, podívejme se například na severské země, kde je daňová kvóta vyšší než u nás, přesto jsou tyto státy a jejich obyvatelé bohatí a spokojení. Občané však musí vidět, že stát se nechová marnotratně, zajišťuje služby, které jsou žádoucí a pro soukromý sektor neefektivní, podnikatelům zajišťuje vhodnou platformu k jejich rozvoji a zaměstnancům jistoty. To jsou hlavní výzvy pro současnou a budoucí vládu.Celý článek čtěte zde