Zaměstnanci státu dostanou přidáno. Co ústavní činitelé?

Praha - Státní zaměstnanci by měli dostat v příštím roce přidáno v průměru 787 korun a jejich průměrný měsíční plat by se tak měl zvýšit na 24.644 korun. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové výdaje státu na tyto platy a s nimi související náklady by měly vzrůst o 4,33 miliardy na celkových 132,51 miliardy korun. Nejvyšší platy budou v samotné státní správě, kde se mají navýšit až na 27.630 korun, meziročně o 1040 korun více.

Čistě na platy, bez ostatních osobních nákladů, má jít ze státního rozpočtu 125,5 miliardy korun. Proti roku 2012 je to nárůst o asi 1,8 miliardy korun. Počet funkčních míst má naproti tomu klesnout o 514, což je asi desetina procenta, a stát by tak měl zaměstnávat 424.304 lidí.

Nejvíce míst ubude v resortu ministerstva obrany, které přijde o 2444 míst, z toho 1687 míst představují vojáci z povolání. Naopak v kapitole ministerstva vnitra přibude 1204 míst a o 994 míst má posílit Úřad práce.

O celkem 2,34 miliardy korun se mají navýšit platy a související náklady u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.

Ústavním činitelům, například poslancům a ministrům, platy v příštím roce růst nemají. Výjimkou jsou platy státních zástupců a soudců, na které půjde proti letošku asi o 570 milionů korun víc. Na platy soudců je tak určeno 3,4 miliardy a na platy státních zástupců 1,2 miliardy korun. Platy ústavních soudců, které se ale hradí přímo z kapitoly Ústavního soudu si vyžádají 20,3 milionu korun.

Spory o platy soudců se táhnou už řadu let. Například už v roce 1999 zrušil Ústavní soud část zákona o odejmutí tehdejšího 14. platu za rok 1998, která se týkala soudců. Další žaloby soud řešil také v následujících letech; před dvěma lety pak zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců, následující rok zrušil sníženou platovou základnu soudců pro rok 2011. Původní platovou základnu soudců pro léta 2012 až 2014 zrušili ústavní soudci minulý rok v květnu.

Sněmovna má dostat v rozpočtu na příští rok přidáno 40 milionů na odchodné pro poslance, které ale musí vyplatit už letos. Návrh rozpočtu schvaloval sněmovní rozpočtový výbor začátkem června, tedy v době, kdy se ještě předpokládaly volby až v příštím roce. Senát má v rozpočtu dostat na odchodné senátorů 9,8 milionu korun.

Příjmy státního rozpočtu jsou plánovány ve výši 1099,3 miliard, výdaje dosahují výše 1211,3 miliard korun. Podle předsedy vlády Jiřího Rusnoka došlo v průběhu projednávání rozpočtu k navýšení schodku. „Schválení rozpočtu předcházela debata v průběhu září. Řada požadavků nebyla uspokojena, nicméně za daných možností, které má česká ekonomika a její veřejné finance, to ani není možné," řekl na konci září premiér.

Proti původnímu návrhu vláda navýšila příjmy řádově o 16 miliard a premiér Jiří Rusnok jej považuje za prorůstový. „Myslíme si, že řada výdajů v tomto rozpočtu přispěje k postupnému oživení české ekonomiky a bude řešit nejnaléhavější potřeby veřejného sektoru," dodal Jiří Rusnok.

Související

Více souvisejících

zaměstnání mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ministerstvo obrany

Česká armáda oznámila další důležitou investici. Získá dva speciální letouny

Ministerstvo obrany pořídí dva transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Armáda ČR díky nim získá nové schopnosti při přepravě lidí nebo materiálu, při hašení rozsáhlých požárů, evakuaci zraněných nebo při tankování paliva. O zakázce dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Smlouva s brazilským výrobcem by měla být uzavřena do několika týdnů a první stroj budou mít vojáci k dispozici už příští rok.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Marian Jurečka

Jurečka utnul spekulace. Řekl, kdy půjdeme do důchodu

Věková hranice pro odchod do důchodu by měla být stanovena na 67 let pro osoby narozené v roce 1989 a později. Tento návrh představil ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poslancům. Jde o druhou změnu v důchodové reformě po jejím odeslání z vlády do Sněmovny.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nový íránský tank Karrar

Íránské ozbrojené síly jsou mocné. Pozemní válku s Izraelem si ale nemohou dovolit

Íránský raketový útok proti Izraeli přináší řadu otázek. Jeden z velkých otazníků představuje samotná síla ozbrojených Teheránu. Jejich složení je totiž netradiční – spíše než na pozemní vojsko a letectvo kladou Íránci důraz na prostředky zastrašení. Primárním způsobem boje tak pro íránskou armádu jsou balistické rakety a bezpilotní letouny, jak jsme v posledních dnech a měsících měli možnost vidět.

před 6 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Svět ostře reaguje na raketový útok Íránu na Izrael

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel ve středu ostře odsoudili úterní raketové útoky Íránu na Izrael. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se k nim přidal už v úterý večer.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Britské a americké stíhačky pomohly sestřelovat rakety z Íránu

Britská a americká letadla pomohla se sestřelováním íránských raket, které v úterý večer mířily proti Izraeli. Nasazení potvrdili nezávisle na sobě lídři obou zemí s tím, že budou Izraelce podporovat proti případné další íránské agresi.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy