Češi si mohou žít lépe o 50%. Stačí "maličkost"

Největší ekonomický přínos by podle autorů měly školské reformy a s nimi související zlepšení znalostí žáků, jaké se v posledních deseti letech uskutečnily v Polsku. Malí Poláci se díky zkvalitnění vzdělávacího systému v šetření PISA 2012 výrazně zlepšili.

"Například scénář 'polská reforma' reprezentuje přínosy, které lze srovnat s navýšením HDP České republiky o 804 miliard korun v každém roce uvažovaného období 2015-2095," uvádí studie. To by znamenalo dvojnásobek současných ročních výdajů na důchody a šestinásobek ročních výdajů na školství. Výrazné zlepšení ekonomických ukazatelů by prý ale nastalo i v případě, že by se průměrné znalosti českých žáků posunuly alespoň na úroveň Prahy, která dopadla nejlépe z českých krajů.

"Ukazujeme co je ekonomicky v sázce při oddalovaní žádoucích změn vzdělávacího systému," dodali autoři. Brzdou pokroku v Česku prý není nedostatek reformních plánů, ale malý zájem veřejnosti a politiků o tuto problematiku. Chybí také všeobecná shoda na tom, jaké změny by se měly udělat. Mohou se týkat třeba kvality učitelů, velikosti škol a tříd, zaměření školních osnov nebo vybavenosti škol.

Musíme být trpěliví

Studie zároveň upozorňuje, že dopady vzdělávacích reforem na HDP a životní úroveň se projeví až v dlouhém časovém horizontu. Zhruba deset let totiž trvá zavedení reforem, které se pak nejvíc projeví na dětech nastupujících do školy. Další roky trvá, než tyto děti vstoupí na pracovní trh. Proto se také ve studii pracuje s dopadem v příštích 80 letech.

Autoři upozornili, že vyčíslili jen ekonomické přínosy lepšího vzdělávání. Další plusy související se vzdělanější populací souvisejí s lepším zdravím, životním prostředím a nižší kriminalitou.

V šetření PISA 2012 se čeští žáci proti roku 2009 mírně zlepšili. Přesto jsou jejich výsledky ve srovnání s ostatními 64 státy zapojenými do testování spíš průměrné. Nadprůměrného výsledku dosáhli čeští patnáctiletí žáci jen v přírodovědné gramotnosti.

Testy PISA připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která sdružuje 34 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa.