Alarmující: Češi chodí do práce nemocní, následky mohou být děsivé

Šest procent respondentů se obává, že nemá zástupce a práci je třeba odvést. Každý pátý uznává, že pokud nemocní chtějí pracovat, ať to činí aspoň z domova. Pětina návštěvníků portálu vyjádřila nesouhlas s přítomností nemocných na pracovišti, protože většinou nakazí kolegy.

"Chození nemocných do práce spatřuji jako závažný problém, se kterým se společnosti těžko vyrovnávají. Kromě skutečnosti, že podle České správy sociálního zabezpečení lidé za první tři kvartály roku 2013 prostonali celkem 44,1 milionu dní, což představuje obrovské ztráty, ohrožuje toto chování dobré vztahy na pracovišti i zdraví kolegů," uvedla Kateřina Jaroňová z Profesia.cz.

Podle údajů za tři čtvrtletí loňského roku trvala pracovní neschopnost v průměru 43,7 dne. V roce 1993 strávili zaměstnanci na nemocenské v průměru 23,2 dne a postupně se tato doba prodlužovala. Po zavedení karenční doby v roce 2008, od kdy se za první tři dny nemoci nemocenská neplatila, počet prostonaných dnů začal klesat.

Opatření platilo ale jen půl roku. Ústavní soud ho zrušil s tím, že pokud si lidé platí nemocenské pojištění, měli by mít v nemoci zajištění. Od ledna 2009 se karenční doba zavedla znovu. 

Co je to "pořádně vyležet"?

Každá choroba je pro člověka zátěží. Organismus s ní musí bojovat a vynakládá na to obrovské množství energie. Lékaři hovoří o stresu. Od toho psychického se liší jen tím, že postihuje tělo. Následky jsou ale podobné.

"Stres sám o sobě musí někde zanechat stopy. Počínaje únavou, nesoustředěností, malou výkonností a konče řadou tělesných příznaků," říká pražský internista Martin Weis. Problémy přitom zdánlivě nemusí souviset s obdobím, kdy byl člověk nemocný. To znamená, že pokud vás bolelo v krku a nemoc jste řádně nevyleželi, budou vás bolet třeba klouby, informuje ordinace.cz.

Co si ale přesně představit pod slovy "řádně vyležet"? Dříve to bývalo celkem jasné, dnes ale každý raději polkne pilulku a chodí s oteklým nosem do práce. Přitom však platí pořád totéž: nejvíc léčí klid na lůžku a hodně tekutin. Jinak zdravý organismus nepotřebuje léky. Ty by měly přijít na řadu až při teplotě nad 38,5 stupně Celsia. Když neulehnete, původce nemoci – tedy viry či baktérie – necháte v těle působit déle.

Bohužel není vzácností, že i banální nemoc může mít trvalé následky. Při chřipce i jiných běžných onemocněních například trpí srdce, jiné virózy mohou přerůst v zánět mozkových blan s trvalým postižením mozku. Angína zase někdy způsobuje takzvanou revmatickou horečku s trvalým poškozením chlopně v srdci, ale také ledvin.