Krize definitivně za námi? Hromadné propouštění je na ústupu, hlásí ÚP

Firem, které se rozhodly snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, bylo v únoru o 4 méně než v lednu a o 31 méně než před rokem. Klesl také počet lidí, kteří takto přijdou o práci - meziměsíčně o 1 060 pracovníků a meziročně o 567 zaměstnanců, stojí v tiskové zprávě ÚP, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Nejvíce zaměstnavatelů - 6, kteří nahlásili v únoru hromadné propouštění, bylo v Praze. A v hlavním městě je i nejvíce lidí, kterých se toto opatření dotkne – celkem 340. Druhým nejvíce postiženým regionem je pak Zlínský kraj, konkrétně Vsetín, kde přijde v brzké budoucnosti o práci 74 zaměstnanců.

„Množství zaměstnavatelů, kteří ÚP ČR nahlásili hromadné propouštění, je za poslední rok nejnižší. Stejně jako celkový počet zaměstnanců, jichž se rozhodnutí těchto společností bude týkat," upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková a zároveň dodává: „Věřím, že je to projev počínajícího obratu nebo alespoň stabilizace na trhu práce. Máme informace, že někteří zaměstnavatelé počítají s rozšířením výroby a vytvořením nových pracovních míst. I když jsou to zatím signály ojedinělé."

Co je hromadní propouštění?

O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.

Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností je hned několik.

Veřejně prospěšné práce (VPP)

Zatímco k 28. 2. 2013 umístil ÚP ČR v rámci celé republiky 7 893 uchazečů na veřejně prospěšné práce (VPP), o rok později jich bylo už 10 647. Nejčastěji jako uklízeče veřejných prostranství nebo v rámci činností neziskových, charitativních a příspěvkových organizací. Nejvíce nezaměstnaných našlo novou práci díky VPP v Ústeckém (1 843) a Moravskoslezském kraji (1 714).

Podstatou veřejně prospěšných prací je finanční a „lidské" zajištění ze strany ÚP ČR, a to až na jeden rok. Například při odstraňování škod po živelných katastrofách, pomocných pracích při úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce ČR pomůže zájemcům získat na určitou dobu zaměstnání. Obce, kraje a firmy zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat na stálo.

Poradenství a rekvalifikace

Pracovníci Úřadu práce ČR poskytnou uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikace, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. „Jde o to, aby uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, který takovým kurzem úspěšně projde, našel v co nejkratší době novou práci. ÚP ČR mu v tomto ohledu pomůže. Celkem 60% uchazečů, kteří úspěšně zakončí některý z rekvalifikačních kurzů, se podaří získat během jednoho roku nové zaměstnání," říká Marie Bílková.

A zájem o rekvalifikace je ze strany uchazečů značný. Jen loni jimi prošlo 41 438 lidí. Z toho jich 39 775 nějaký kurz v tomto období ukončilo. Úřad práce ČR poskytl zájemcům o prohloubení vzdělání či změnu profese celkem 301 385 000 Kč. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu.

K 28. 2. 2014 se kurzů účastnilo celkem 10 565 lidí. Klienti nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní a speciální počítačové dovednosti, zdravotní či sociální oblast, účetnictví, svářečské a masérské kurzy, cizí jazyky (převáženě angličtinu), kurzy pro strážné, trenéry fitness, točíře keramiky, sanitáře nebo chtějí získat řidičské průkazy (od sk. C) včetně těch profesních. Nejčastěji se rozhodují pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí lidé mezi 20 – 24 a 35 – 39 lety. Nejpočetněji jsou mezi účastníky kurzů zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním.

Podpora vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM)

I v této oblasti zaznamenává Úřad práce ČR značný nárůst. Ke konci února 2013 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 5 009 lidí. O rok později to bylo už 11 378 uchazečů. Většinou jako řidiči, pojišťovací zprostředkovatelé, pracovníci v sociálních službách a pečovatelé, dělníci ve výrobě, recepční, zubní technici, prodavači, administrativní pracovníci, asistenti, pracovníci v pohostinství a službách, v reklamě a propagaci, učitelé, mechanici, konstruktéři, či řemeslníci. Celkem 2 744 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oboru kadeřník, kosmetička, manikér/ka, pedikér/ka, instalatér, zedník nebo provozovatel pneuservisu. Našli se mezi nimi například i „hodinoví" manželé.

Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance až do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu maximálně dvanácti měsíců. Podmínkou je, že firma musí prokázat bezdlužnost a musí se jednat o obtížně umístitelného uchazeče na trhu práce. Pokud ale počet nezaměstnaných vlivem kritické situace v určitém kraji výrazně vzroste, může Úřad práce ČR zákonem nastavené podmínky po individuálním posouzení zmírnit.