Reklamy útočí: Necháme se ovlivnit? Co děláme, když běží v televizi?

Nejlépe je stále přijímána reklama na místě prodeje, většina populace považuje tento typ reklamy za přiměřený a část populace by dokonce přivítala větší množství, především pokud jde o ochutnávky (31 % jich „chce více"). Reklama na místě prodeje se dlouhodobě jeví jako „nejperspektivnější" médium, kde jsou lidé reklamou nejméně přesyceni a jsou ochotni přijímat ji v současné intenzitě a v některých případech přivítají i její zvýšení. Skutečnost, že většina nákupních rozhodnutí je dělána na místě prodeje, jen podtrhuje důležitost tohoto zjištění.

Pokud jde o nadlinková média je největší přesycenost deklarována u komerčních televizí (Nova, Prima) a naopak nejmenší u rozhlasu a novin. Je vidět rozdíl v postojích k hodnocení přiměřenosti reklamy u České televize po jejím omezení. Uváděné přesycení dle výsledků z minulých výzkumů automaticky neznamená, že reklama v daném médiu nemá šanci na zaznamenání, roli hraje mnoho dalších faktorů.

Určitý prostor pro další reklamu je kromě té na místech prodeje i u product placementu, u novin a u písemných pozvánek do soutěží.

Reklama - manipulace?

Reklama je na jedné straně vnímána jako samozřejmá součást moderního života, je uznáván její význam pro existenci nezávislých médií i důležitost pro ekonomiku země, ale na straně druhé je negativně posuzován její vliv jako manipulátora podporujícího zbytečný konzum. Ambivalentní postoje vyjadřují složitost reklamy jako společenského jevu, který sebou přináší její pozitivní i negativní hodnocení, zaznamenáváme již několik posledních let. V letošním roce se snížilo procento těch, kteří zdůrazňují pozitivní charakteristiky, tj. reklama je součást moderního života, reklama má roli při podpoře nezávislosti médií a nemožnost existence tržního hospodářství bez reklamy.

Od loňského roku nedošlo k zásadnímu posunu ve vnímání manipulace reklamou. Snížil se ale počet těch, kteří jsou o její manipulativní funkci zcela přesvědčeni, stále je to ale 47 % populace a dalších 39 % se k tomuto názoru přiklání.

Zvyšuje pro procento těch lidí, kteří jsou přesvědčeni, že reklama v dětských pořadech by měla být zakázána a uvědomují si i důležitost mediální výchovy ve školách.

Pozitivní stránky reklamy častěji uvádějí mladší lidé do 29 let s vysokoškolským vzděláním a vyššími příjmy. Pocit manipulace vzrůstá s věkem, poněkud se snížil počet těch, kteří uvádějí, že jsou o „manipulaci reklamou" zcela přesvědčeni, ale celkově je to stále 86 % české populace. Dlouhodobě ubývá těch, kteří vyslovují přesvědčení, že tržní hospodářství nemůže bez reklamy existovat a přínos reklamy pro existenci nezávislých médií, ale na druhé straně i těch, kteří považují reklamu za samozřejmou součást života.

Reklama nás už tolik neovlivňuje

Nákup na základě reklamy „přiznalo" v letošním roce méně respondentů než v loňském roce (v roce 2013 to bylo 41 %, letos 34 %). Již tradičně častěji nákup přiznávají ženy (38 %, muži 30 %) a zvyšuje se podíl lidí se základním vzděláním, kteří takto ovlivněný nákup přiznávají (vzdělání ZŠ 37 %, SŠ 31%, VŠ 29 %).

Celkově se „přiznání nákupu na základě reklamy" od roku 1994 pohybuje mezi 30 – 40 %, s tím, že celková tendence je „jemně stoupající", i když v letošním roce došlo oproti loňskému k poklesu. Deklaraci nákupu na základě reklamy je zajímavé konfrontovat s uváděnými postoji k manipulativní funkci reklamy, stále je jasná diskrepance mezi těmito odpověďmi. Zatímco je v obecné rovině o vlivu reklamy, tj. její schopnosti manipulovat lidmi přesvědčeno 86 % populace, vlastní ovlivnění „přiznává" jen 34 %.

Muži přepínají a ženy odcházejí

Procento lidí, kterým vadí přerušování televizních pořadů reklamními bloky se stále pohybuje kolem 90ti %, krajní nesouhlas vyjadřuje cca 60 % populace a neprojevují se zásadní rozdíly z hlediska sociodemografických znaků, tj. vadí to zhruba všem stejně!

Při minulých šetřeních jsme se ptali na to, co dělají lidé, když běží reklamy. Lze předpokládat, že nedošlo k zásadním změnám. Televizi při reklamách vypíná jen nepatrné množství lidí, cca 1 %, 30 % přepne na jiný kanál, někteří nechají reklamu běžet a odejdou do jiné místnosti, na reklamu se dívá 20 % dotázaných a z toho 4 % se na ni dívá se zájmem

Muži častěji přepínají na jiný program, zatímco ženy častěji odcházejí z místnosti, ale přerušení pořadu vadí oběma stejně, informuje Factum.cz.

Rovněž důvěryhodnost reklamy se „nezlepšila", naopak stoupá počet těch, kteří ji považují za nedůvěryhodnou. S tím, že se většině reklam nedá věřit, že obvykle neříkají pravdu zcela nebo spíše souhlasí 75 % dotázaných (v roce 2011 to bylo 68 %).

Nepomůže vždy ani vystoupení známých osobností, i když ve srovnání s minulým šetřením stoupl nepatrně počet těch, kteří souhlasí s tím, že „reklama získá větší důvěryhodnost, když v ní vystupuje známá osobnost" (zcela souhlasí 15 %, spíše souhlasí 41 %, roce 2009 to bylo 12 % a 40 %, v roce 2011).