Česko vstoupilo do EU před deseti lety. Žije se nám lépe?

Ekonomická úroveň ČR měřená HDP na obyvatele se za deset let zvedla z asi 60 procent průměru unie na 79 procent v roce 2012, kdy Česko zaujímalo 17. příčku na žebříčku tehdy 27 zemí EU. Z "nováčků" byla v roce 2012 ČR čtvrtá - před Kyprem, Maltou a Slovinskem, za ČR se umístilo se 75 procenty Slovensko (stejně jako Řecko a Portugalsko). Nejhůře z desítky "nováčků" na tom bylo Lotyšsko (62) před Rumunskem (49) a Bulharskem (47), jež se drží na chvostu.

ČR nicméně zůstává mezi pouhými čtyřmi zeměmi (s Maďarskem, Polskem a Litvou) z deseti vstupujících v roce 2004, kteří zatím nepřijaly euro, protože neplní některé z kritérií. Na červnovou zprávu o konvergenci k eurozóně ale s napětím čeká Litva, která si stanovila datum pro přijetí eura 1. leden příštího roku.

Ke vstupu do eurozóny se zavazuje každá země, jež vstoupí do unie. A ač má podnikat kroky k co nejčasnější připravenosti, po splnění kritérií záleží na ní, kdy tak učiní. Problematické je pro adepty (ale i pro stávající členy) zejména snížit a udržet deficit rozpočtu veřejných financí na nejvýše třech procentech HDP a veřejný dluh na maximálně 60 procentech HDP.Relativně dobře je na tom ČR v nezaměstnanosti - z desítky "nováčků" je před ní jen Malta, která měla v roce 2012 roční míru nezaměstnanosti 6,4 procenta oproti sedmi procentům Česka. Letos v lednu měla ČR z této skupiny nezaměstnanost nejnižší - podle Eurostatu 6,8 procenta, čímž se dostala čtyři procenta pod unijní průměr.

"Nemůžu České republice nutit, aby změnila vztah vůči EU, byl bych ale rád, aby ho alespoň část občanů postupně měnila, protože si myslím, že úplně nedoceňujeme významnost evropského projektu pro nás. Nemluvím o desítkách miliard, které dostáváme přes kohezní politiku, a vůbec co proces evropské integrace znamená pro budoucí život v Evropě, pro její politickou stabilitu, pro životy lidí. Je to koneckonců vidět na pravidelných průzkumech, které jsou prováděny ve všech zemích unie - české pozice bývají často velmi extrémní. Bohužel v negativním slova smyslu," říká bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, který vede ve volbách do Evropského parlamentu kandidátku TOP 09.

"Našim základním cílem je využít členství v EU k prosazování českých zájmů a prestiže v Evropě i ve světě, ale také se snažit, aby Evropská unie byla stabilní a prosperující. Právě v takové Evropě se totiž bude dařit i naší zemi. Budeme se soustředit na spolupráci europoslanců s českými orgány, čímž usnadníme přípravu ČR na zavedení evropských zákonů," tvrdí hnutí ANO před eurovolbami.

Psali jsme: Babišovo ANO by vyhrálo eurovolby. ODS na hraně, Úsvit propadá  

Občanští demokraté v pátek spustili Petici pro českou korunu. Chtějí dát lidem možnost vyjádřit se k tomu, zda mají občané sami rozhodnout, jestli se má Česká republika vzdát koruny a přijmout euro. „Za deset let od našeho vstupu do Evropské unie se eurozóna výrazně změnila. Proto chceme dát lidem možnost vyjádřit se, zda chtějí sami rozhodnout, zda euro přijmout nebo ne," vysvětluje Petr Fiala, předseda Občanské demokratické strany, a dodává, že pokud vláda trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro vyjedná, neznamená to, že bychom euro nemohli někdy v budoucnosti přijmout. „My však nahrazení české koruny eurem za dobrý krok nepovažujeme," zdůrazňuje šéf strany Petr Fiala.

„Občanská demokratická strana není typickou petiční stranou. Je to prostředek, který používáme výjimečně, ale v tomto případě má své opodstatnění. Pomůže nám zvýšit tlak na vládu, protože ta dnes není schopná o zavedení eura vést seriózní diskusi," říká Jan Zahradil, 1. místopředseda ODS a lídr kandidátky do Evropského parlamentu. „Přijetí eura dnes odmítá přes 75 procent českých občanů. To je počet, který žádná relevantní politická síla nemůže přehlížet. Bohužel strany vládní koalice se 75 procent českých občanů rozhodli ignorovat," dodává Jan Zahradil.