Paskov zachráněn? Nic není jisté, ještě promluví EU a cena uhlí

Mládek řekl, že zatím domluvená kompenzace je vyšší, než uváděl Babiš, a to 650 milionů korun. Babiš v pondělí tvrdil, že peníze z rozpočtu by měly směřovat přímo horníkům, a nikoliv do společnosti OKD, která NWR patří a důl Paskov provozuje. Stát chce dohodu s NWR dokončit do konce dubna, shodli se Mládek a Penny.

"V tuto chvíli jsme se dohodli, že firma NWR přijde s tím, jaký by měl být mechanismus změny té kompenzace, pokud by cena uhlí poklesla, protože jejich pozice je taková, že pokud cena uhlí poklesne, tak buď se musí zvýšit ta kompenzace, anebo snížit doba zaměstnávání horníků, protože to by generovalo větší ztrátu," řekl Mládek. Podle Pennyho je možné, že by se důl Paskov naopak provozoval ještě déle, pokud by ceny uhlí vzrostly.

Ministr poznamenal, že dohoda o mechanismu nebude jednoduchá, protože vláda musí mít notifikaci Evropské komise a musí předložit věrohodné schéma k výpočtu. O případné částce nechtěl Mládek spekulovat, bude to předmětem jednání expertní komise. Výsledek by měl být znám v pátek.

Ředitel odboru komunikace a marketingu ministerstva průmyslu a obchodu Milan Smutný ČTK řekl, že předpokládaná částka 650 milionů korun je určena výhradně na sociální programy související s propouštěním horníků po skončení těžby dolu Paskov, jde o odstupné a další sociální programy. Někteří budou muset absolvovat rekvalifikace. Tyto peníze budou směřovat lidem, kteří v dole Paskov skončí, nikoliv na soukromé účty firem OKD či NWR, dodal Smutný.

Dohodu s NWR by mohli podpořit lidovci. Jejich předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek novinářům ve Sněmovně řekl, že je pro to, aby byly peníze určeny jen na sociální programy pro horníky, a ne soukromé firmě. S návrhem ale zatím nebyli podle Bělobrádka seznámeni.

Ceny uhlí se na historické ose velmi často měnily a tak v jednu chvíli bylo uhlí takzvaně za babku druhý den mohlo být všechno jinak.

Uhlí se převážně dováželo kovářům, jenže místní obyvatelé se domnívali, že je uhelný kouř jedovatý a zabíjí lidi, takže poptávka po uhlí nebyla závratná a ceny tím pádem k dnešnímu poměru nebyly vysoké.

Psali jsme: Babiš se domluvil s NWR, důl Paskov pojede do konce roku 2017 Brali tisíce, dnes o práci nezavadí. Podívejte se na platy horníků  

Dokonce v roce 1316 vyl vydán královský příkaz k zákazu topení tímto uhlím. Postupem času se však obliba uhlí dostává do popředí a na začátku 15. století stoupla spotřeba uhlí a tím i jeho cena. Díky zvýšení počtu štol, a nákladů na těžbu, se i cena uhlí rapidně zvýšila a tak si jej nemohl dovolit úplně každý. V Čechách započala těžba uhlí až ke konci 15. století, ale samotné uhlí se moc nechytlo, neboť bylo dostatek lacinějšího a snáze dostupného dříví. Těžba byla znovu obnovena až v 18. století s příchodem průmyslové revoluce a využíváním Wattového parního stroje, který spotřeboval velkou dávku energie.

Tím se zvýšila potřeba a spotřeba uhlí, ceny se tak dostali na absolutní maximum té doby. Od té doby cena uhlí stoupá a to hned z několika důvodů. Hlavní důvod bude vyčerpatelnost uhlí nebo také zvýšené nároky na těžbu uhlí a plno dalších menších detailů, které zvyšují cenu uhlí. V letech 1970 – 1979 se cena uhlí u nás pohybovala průměrně na 20 Kčs za 100 kg a postupem času šla nahoru. Od roku 1979 to již bylo 31 Kčs za 100 kg, což je nárůst o několik desítek procent. V roce 2005 se průměrná cena uhlí pohybovala na 230 korunách za 100 kg a v roce 2011 se ceny uhlí, ve kterých je započtena ekologická daň a daň s přidané hodnoty, pohybovali 350 Kč za 100 kg. Cena uhlí podle odborníků bude i nadále stoupat díky náročnosti na těžbu, informuje cena-uhli.cz.