Minimální mzda se má opět zvýšit, pro některé firmy to prý bude problém

"Minimální mzda by měla motivovat k práci, aby se nevyplatilo být závislý na sociálních dávkách. V průběhu sedmi let se předtím nezvyšovala. V současné době patříme k nejhorším zemím EU. Nižší minimální mzdu má jen Bulharsko, Rumunsko a Litva," řekla po jednání tripartity ministryně práce Michaela Marsková Tominová (ČSSD).

Minimální mzda se zvedla loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007. V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta za loňský rok činila 25.128 korun. 

Zaměstnavatelé sice dnes s růstem o 500 korun souhlasili, podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka budou mít ale firmy v některých odvětvích s přidáním problém. Týká se to třeba sociálních služeb, kožedělného průmyslu či obchodu.

Podle odborů by se ale minimální mzda měla zvedat výrazněji. "Mohla by jít daleko dynamičtěji nahoru, kdyby ministerstva práce a financí udělala určitá opatření a zamezilo se vyplácení černých mezd," míní předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Marksová minulý týden uvedla, že by podle jejích představ minimální mzda měla do konce volebního období vzrůst na 12.000 korun. Stejnou částku dnes zmínil i Středula. Zaměstnavatelé mají jiný názor a jsou opatrní, podle Hanáka bude nutné zohlednit vývoj ekonomiky a kondici firem.

Při přidání o 500 korun zůstane poměr minimální mzdy k průměrné asi na 34 procentech, uvedlo ministerstvo. Podnikatele to bude příští rok stát asi 690 milionů korun navíc, stát a veřejný sektor to vyjde na 50 milionů navíc. Do systému sociálního pojištění by mohlo na odvodech od zaměstnavatelů a pracovníků ale přitéct dalších asi 190 milionů, do zdravotního pojištění asi 80 milionů.

Ekonomové se neshodnou

Nový šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý nepovažuje zvýšením minimální mzdy za nutné. „Já si myslím, že ten, kdo je příjemcem minimální mzdy, přijímá v této zemi ještě další příjmy, které navíc nejsou zdaněné a nepodléhají tomu, čemu by podléhat měly. Čili já se bojím, že plošné zvýšení toto neodstraní," prohlásil Dlouhý v České televizi.

Vlády jako důvod zvyšování minimální mzdy uvádějí zejména snahu o snížení chudoby a posílení motivace pracovat u příjemců sociálních dávek, tak aby odměna za práci patřičně převyšovala sociální dávky a lidem se "vyplatilo pracovat", píše server Peníze.cz.

Teoretická ekonomie pak na druhou stranu v uměle stanovené minimální mzdě vidí také negativa. Aby zaměstnavatelé mohli zvýšení mezd pokrýt, musí některé pracovníky propustit. Lze navíc předpokládat, že musí-li zaměstnavatel zaplatit svým nejméně kvalifikovaným pracovníkům vyšší mzdu, měl by, dříve či později, zvýšit odměnu i zaměstnancům odbornějším. Řešením této situace může být, kromě propouštění, zaměstnávání načerno či zdražení výstupu podniku. Zvýšení minimální mzdy by tedy na makroekonomické úrovni mohlo kromě rostoucí nezaměstnanosti ovlivnit i míru inflace (a teoreticky i pokles tempa růstu HDP). Vyšší platová úroveň ale naopak nutí podniky k zefektivnění výroby.

Nejednoznačné jsou i dopady na státní rozpočet. Na jedné straně vláda zinkasuje vyšší částku na daních z příjmu, a tím i na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. U platů, kde byla část doplácena načerno, vzroste oficiální mzda na úkor černého dílu platu, vzroste tedy i zdanění dosavadní "napůl černé" mzdy,. Na druhou stranu ale mohou stoupnout výdaje spojené s rostoucí nezaměstnaností.

Některé studie (např. ekonomů Kalifornské univerzity a Fedu) zase dospěly k výsledkům, které ekonomickou poučku o negativním dopadu na zaměstnanost potvrzují. Navíc se podle těchto hlasů nárůst minimální mzdy, a tedy i vyšší náklady na pracovní sílu, odrazí ve snížení množství peněz, které zaměstnavatelé věnují na školení a zapracování pracovníků.

Institut minimální mzdy tak má stále své skalní odpůrce a příznivce. Většina ekonomů se dnes ale podle magazínu The Economist přiklání k názoru, že rostoucí minimální mzda má na zaměstnanost v nejhorším případě mírně negativní dopady a cituje Lawrence Katze z Harvardovy univerzity: "Většina dobře provedených studií ukazuje malé záporné dopady na zaměstnanost mezi náctiletými." Jinými slovy, záporné dopady na zaměstnanost se nepotvrzují a když už, tak jen na zaměstnanost mezi mladistvými.