Čechy děsí ztráta zaměstnání, "jít za prací" se jim ale nechce. Proč?

V Česku bylo letos v dubnu podle nejnovějších statistik zhruba 560 tisíc osob bez práce. Z pohledu evropských čísel je Česká republika stále mezi zeměmi s relativně nízkou nezaměstnaností, ale hrozba ztráty práce je u nás trvale řazena mezi nejzávažnější problémy. V květnu se nezaměstnanosti obávaly zhruba dvě třetiny lidí v produktivním věku, zjistil průzkum agentury STEM.

Rozdíly mezi mírou obav v různých sociodemografických skupinách populace se v porovnání s předchozími průzkumy nezměnily – nadále platí, že ženy v produktivním věku se obávají nezaměstnanosti víc než muži (66 % proti 60 %), lidé s nižším vzděláním více než lidé s maturitou a vysokou školou (68 % obav u lidí se základním vzděláním, 66 % u vyučených proti 44 % u absolventů vysokých škol), zaměstnanci v dělnických profesích více než odborní pracovníci (76 % proti 53 %).

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V aktuálním průzkumu bylo 89 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 76 % z této skupiny lidí by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 40 % uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Strategie lidí se za poslední desetiletí příliš nemění. V květnu mírně ubylo lidí, kteří by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, aby si zaměstnání udrželi a ubylo i lidí ochotných přestěhovat se za prací. Z dlouhodobého pohledu je patrná poměrně velká ochota lidí pracovat mimo svůj obor případně za nižší mzdu, velkou překážkou však zůstává nízká mobilita pracovní síly, tedy ochota stěhovat se za prací.

Jednou z nejsilnějších příčin, proč Češi – přes silné obavy z nezaměstnanosti – nejsou ochotní jít za prací, je patrně vazba k rodinnému nemovitému vlastnictví. Svou roli hraje asi i širší zázemí, posilující se zejména po založení rodiny (přátelé, školky, školy apod.).

Přestěhovat se za prací do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro muže než pro ženy (ekonomicky aktivní muži 45 %, ženy 35 %). Odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (56 % ekonomicky aktivních ve věku 18-29 let, 28 % ve věku 45-59 let).

Častější ochotu přestěhovat se tam, kde je více pracovních příležitostí, deklarují lidé, kteří se považují za velmi dobře nebo solidně materiálně zajištěné (ochotu k případnému přestěhování jsme zaznamenali u poloviny z nich).

Lidé, kteří se obávají nezaměstnanosti, v porovnání s těmi, kteří strach z práce nemají, jsou sice odhodlanější pracovat mimo svůj obor či za nižší mzdu, ale jejich ochota či spíše schopnost hledat místo ve větší vzdálenosti od bydliště je omezená. Míra ochoty stěhovat se za prací je přibližně stejná u lidí, kteří ze zaměstnanosti obavy mají, i u těch, kteří se ztráty zaměstnání nebojí.