Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Jde o dva projekty, za které fond vyplatí dotaci v celkové výši 51,2 milionu korun, oznámili dnes ČTK zástupci fondu.
Podle fondu neexistuje legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací a nemůže je neproplatit, aby se nevystavil riziku žaloby ze strany Agrofertu. Dotace schválené od loňského srpna fond kvůli předběžné opatrnosti zatím nadále proplácet nebude.
"Právní názor SZIF byl následně potvrzen externím právním posudkem, interním právním posudkem a zároveň i právním stanoviskem příslušného ministerstva. SZIF má v současnosti za prokázané, že neexistuje legitimní právní důvod pro zadržování dotací schválených po 9. 2. 2017 společnostem koncernu Agrofert, a proto musí SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře a nadále bez existence právního důvodu nezadržovat zmíněné dotace, aby se nevystavil riziku právní žaloby ze strany koncernu Agrofert," uvedli zástupci fondu.
Premiér Andrej Babiš dnes na tiskové konferenci k elektronické evidenci tržeb řekl, že případ nebude komentovat. "Já s tou firmou nemám nic společného, dal jsem ji do svěřenského fondu. Proto se k tomu nebudu vyjadřovat, protože o tom nic nevím a ani mě to nezajímá," konstatoval.
Dotace schválené od loňského srpna fond kvůli předběžné opatrnosti zatím nadále proplácet nebude. Podle generálního ředitele fondu Martina Šebestyána se totiž musí vzít v úvahu, že tehdy začalo platit přísnější finanční nařízení Evropské komise o střetu zájmů. "Ve vztahu k tomuto finančnímu nařízení i nadále zůstává povinnost SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře, tedy setrvat v režimu předběžné opatrnosti a dotace schválené od 2. 8. 2018 nevyplácet," dodal.
Podle mluvčího koncernu Karla Hanzelky firma tento vývoj vítá, potvrzuje se podle něj, že veškeré čerpání dotací je podle příslušných zákonů a předpisů. "Jsme přesvědčeni, že ke stejnému závěru dojdou úřady ve všech případech, které se týkají naší společnosti," řekl dnes Hanzelka ČTK.
Fond o zastavení proplácení dotací rozhodl letos v červnu. Agrofertu bylo ze SZIF od roku 2012 do konce letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Loni získal holding na nárokových dotacích dohromady 1,5 miliardy korun, což je o 200 milionů víc než o rok předtím. Z výroční zprávy společnosti vyplynulo, že důvodem navýšení byly akvizice zemědělských firem, díky kterým se zvýšil rozsah zemědělské půdy a zvířat, na které firma dotace čerpala. Zisk před zdaněním Agrofertu klesl minulý rok o 559 milionů na 1,776 miliardy korun.
Česko nyní čeká na výsledné znění auditních zpráv Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra. Podle pracovní verze uniklé do médií má Andrej Babiš stále vliv na Agrofert. Česko by kvůli tomuto střetu zájmů při čerpání fondů mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš to dlouhodobě odmítá a tvrdí, že Česko žádné peníze Bruselu vracet nebude.
První z konečné verze auditů už je podle serveru Neovlivní hotová, nyní se překládá do češtiny a poté bude poslána do Česka. Týká se regionálních fondů. Audit, který se zabývá zemědělskými dotacemi, ještě dokončen není.
Související
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
Vzdám se Agrofertu navždy, tvrdil Babiš. Ukázalo se, že to není pravda
Agrofert , Státní zemědělský investiční fond (SZIF) , dotace , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 50 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák