Až to přijde, bude to velké. Ekonom řekl, proč Česko neustojí ekonomickou krizi

Příští ekonomická krize bude silnější a drtivější, než ta předchozí, tvrdí ekonomové. Nikdo ale netuší kdy přijde a jak skutečně silná bude. V Česku by však mohla napáchat nedozírné škody, protože firmy na ni nejsou připraveny.

Podle ekonoma a bývalého politika Ivana Pilipa nikdo neví, kdy krize přijde. "Nic nenasvědčuje tomu, že pokud by nezasáhly vnější vlivy, třeba silná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, tak že by byla na bezprostředním obzoru," uvedl pro Českou televizi.

Za horší považuje to, že firmy ztratily část nástrojů, se kterými se s krizemi dá bojovat. Jako příklad uvádí úrokové sazby, které jsou v některých případech záporné, což je poměrně novinka.

Větší roli podle něj začala hrát politika rozpočtová, a je proto důležité, aby státy využily současnou příznivou dobu k ozdravení svých financí. V případě krize by totiž centrální banky nemohly zasáhnout a bylo by na státu, aby více investoval.

Tím by se ale podstatně více se zadlužil, čímž by vyvstal nový problém. Tudíž aby mohl stát zasáhnout, nesměl by podle ekonoma být předtím předlužen. 

Hrozbu vidí ekonom v německé ekonomice. Tamní hospodářství se totiž jen těsně vyhnulo technické recesi, přičemž do Německa směřuje přes 30 procent českého exportu.

"Ta naše vázanost na evropskou a zejména německou ekonomiku je velice silná," varuje odborník s tím, že česká ekonomika zatím nereaguje na situaci německého hospodářství. Německo je přitom tahoun evropské ekonomiky.

Další riziko spatřuje v brexitu, o kterém zatím nikdo pořádně neví, jak proběhne, pravděpodobně k němu ale dojde. Co to bude znamenat pro Česko je však otázkou.

Česko hrozbu podceňuje

I ekonom Jan Švejnar se nedomnívá, že by krize byla za rohem, přesto tvrdí, že vliv zahraniční ekonomiky pocítí i Česko. "Vždycky podceňujeme to, že z venku přijde velká negativní vlna," varoval před nedávnem v České televizi.

Podle něj je dobré být připraven, není to ale vždy zcela možné. "Jsme tak otevřená ekonomika, že jakýkoliv vnější šok, který přijde, bude mít pro nás velice silné následky," upozornil.

Připomněl také situaci před jedenácti lety, před příchodem poslední velké finanční krize, kdy vláda tvrdila, že jsme dobře připraveni. Česko ale nakonec zasáhla krize stejně jako další státy. "Samozřejmě, byli jsme tím postiženi," dodal Švejnar.

Související

Donald Trump Analýza

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.
Úřad vlády

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček? Hlavně „obyčejný člověk“

Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. Komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

Ekonomická krize Ekonomika Ivan Pilip

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce se zástupci administrativy amerického protějška Donalda Trumpa jednat o několika zásadních témat. Především chce vědět, kdy proběhne slibovaná schůzka, které se zúčastní i Rusové. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy