ČEZ navzdory pandemii dál odstavuje uhlí, letos vypne Prunéřov I

Energetická skupina ČEZ odstavila meziročně 500 megawattů (MW) uhelných bloků - dva bloky v Ledvicích o výkonu 220 MW, bloku elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. Ještě letos bude následovat 440 MW odstavených v elektrárně Prunéřov, firma vypne starší z tamních elektráren - Prunéřov I. V dnešním rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Navzdory pandemii koronaviru chce podle něj společnost pokračovat ve svých plánech, které počítají s tím, že ČEZ do roku 2040 odstaví většinu svých uhelných zdrojů.

Vizi postupného odklonu od uhlí představila firma loni na podzim. ČEZ tehdy uvedl, že instalovaný výkon jeho uhelných zdrojů v ČR klesne postupně do roku 2040 z 6,2 gigawattu (GW) na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice. Ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek tehdy řekl, že z trojice nových nebo obnovených severočeských hnědouhelných elektráren Ledvice, Tušimice a Prunéřov počítá firma s nejdelším provozem právě u Ledvic. Tušimice a Prunéřov budou podle současných plánů odstaveny kolem roku 2037, dodal.

Novák dnes ČTK řekl, že na těchto plánech nic nemění ani současná pandemie koronaviru. "Díky covidu je celosvětově spíše více energie než méně. Ke zpomalení by mohlo dojít jedině v případě, že by byla obrovská poptávka po energii a nebyla na evropském trhu nabídka. A to rozhodně ten případ není," uvedl.

ČEZ v oblasti uhelné energetiky také mimo jiné nevyužil do konce roku 2019 opci, aby zůstal majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, která leží mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem pět krát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Novým majitelem elektrárny bude nejpozději od začátku roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Podle Nováka se aktuálně neuskutečňují jednání o případném dřívějším převodu elektrárny. "Zatím to běží, jak to bylo dohodnuto a žádné změny tam nejsou," řekl dnes ČTK. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.

Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Loni zřízená uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc nebo dva, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle dřívějšího vyjádření Brabce očekávat koncem letošního roku. Web týdeníku Hrot nedávno upozornil, že komise se však kvůli covidu-19 naposledy sešla v letos v lednu.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany Komentář

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Více souvisejících

ČEZ uhlí Energetika Ekonomika elektrárny Richard Brabec (ANO) Pavel Tykač

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou

Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy