Covid snížil objem knižního trhu až o 15 procent

Obrat knižního trhu v Česku během pandemie covidu-19 mohl klesnout o deset až 15 procent. Na dnešní debatě pořádané na veletrhu Svět knihy to řekl předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.

Podle zatím poslední zveřejněné zprávy o českém knižním trhu vydané loni prosinci činil obrat trhu v roce 2019 asi 8,6 miliardy korun a meziročně tehdy narostl o 300 milionů. "Pokles není drastický, knihkupci by ho odhadli až na 30 procent, ale dohnaly to e-shopy," řekl dnes Vopěnka na debatě Evropský knižní trh v době pandemické a postpandemické.

Už loni v prosinci komentoval tehdy vydanou výroční zprávu vzhledem k protipandemickým omezením trhu jako "legendu ze starých dobrých časů". Dnešní debata se dotkla také tématu pevných cen za knihy, které v některých evropských zemích platí. Znamená to, že všichni prodejci musejí držet stejnou cenu knihy stanovenou nakladatelem. Tato praxe platí třeba ve Francii, kterou na setkání na Světě knihy dnes reprezentoval Nicolas Georges z tamního ministerstva kultury.

"Knižní trh zaznamenal pokles jako v ostatních státech západní Evropy, ale zase ne tolik, propad činil za rok 2020 pouhá tři procenta," uvedl a dodal, že za posledních deset či 15 let i mimo pandemii jistý pokles obratu knižního trhu Francie zaznamenala. "Na to číslo minus tři procenta měla vliv celá řada příčin, moc se neprodávaly cestovní průvodce, ale část knižního trhu prosperovala, dobře se prodávaly knihy pro mladé nebo komiks," řekl.

V debatě vystoupila také Anna Štičková z platformy Knihex, která sdružuje malé nakladatele. Podle ní pandemie a lockdown nejvíce poznamenal právě malá knihkupectví v regionech. Otevření přes léto podle ní nemělo moc velký vliv na tržby, protože léto pro knižní trh není atraktivní období. Tím je podzim, kdy se lidé zásobují už na Vánoce a pro knihkupce je toto období nejvýznamnější. Vláda umožnila otevřít maloobchod až dva týdny před svátky, podle Štičkové to přesto mnohé malé knihkupce zachránilo.

Související

Nejvyšší kontrolní úřad

NKÚ: 48 miliard coby kompenzace za covid-19 splnilo svůj účel, někteří příjemci bonus zneužili

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, jak Ministerstvo financí (MF), Generální finanční ředitelství (GFŘ) a tři vybrané finanční úřady nakládaly s peněžními prostředky státu určenými na výplatu kompenzačního bonusu zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost. V uvedených letech bylo podáno 2 943 562 žádostí o kompenzační bonus a celkem na něj bylo vyplaceno 48,3 mld. Kč. NKÚ to uvedl v tiskové zprávě.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) knihy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Federální obžaloba proti Trumpovi zveřejněna. Čelí 37 bodům, ponechal si přísně tajné materiály

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump čelí obžalobě hned z několika trestných činů, obžaloba má 37 bodů. Sám exprezident na sociálních sítích již během odpoledne uvedl, že byl obviněn v souvislosti s nakládáním s utajovanými záznamy o národní bezpečnosti, a napsal, že byl předvolán na úterý k federálnímu soudu ve floridském Miami, píše server Politico. Večer ale přišla překvapivá zpráva: obžaloba byla zveřejněna.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Meta Platforms

Konkurence pro Twitter? Nová textová síť společnosti Meta má slibný potenciál

Společnost Meta podle informací stanice BBC ukázala zaměstnancům plány na textovou sociální sít, která má konkurovat Twitteru. Potvrdil to mluvčí společnosti. „Zkoumáme samostatnou decentralizovanou sociální síť pro sdílení textových aktualizací,“ řekl. Věří, že existuje možnost pro samostatný prostor, kde mohou tvůrci a veřejně známé osobnosti sdílet aktuální informace o svých zájmech.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pentagon

USA pošlou Ukrajině podporu v hodnotě 2,1 miliardy dolarů, půjde hlavně o protivzdušnou obranu

Ministerstvo obrany Spojených států dnes na svých webových stránkách oznámilo další balík vojenské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 2,1 miliardy dolarů. Zahrnuje kritické součásti protivzdušné obrany a munice a je poskytován v rámci Iniciativy pro bezpečnostní pomoc Ukrajině (USAI). Kyjev se od loňského února brání ruské invazi a dostává se mu štědré západní a zejména americké podpory.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Rusové jsou divoši a hrozba pro svět, shodují se Ukrajinci po zničení přehrady. Záplavy zabily pět lidí

Rusové dále ostřelují Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny, z níž se evakuují obyvatelé ohrožení záplavami. Ty s nejvyšší pravděpodobností rozpoutali právě okupanti po likvidaci Kachovské vodní nádrže. Zemřelo osm lidí, dalších 13 se pohřešuje. V důsledku ostřelování bylo zraněno 11 lidí. Ukrajinským úřadům se podařilo evakuovat bezmála tři tisíce osob. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Globální oteplování

Počasí může být nejteplejší v historii. El Niňo může napáchat obří škody téměř po celém světě

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU chce trestat obcházení protiruských sankcí. Podle Moskvy nefungují

Obcházení protiruských sankcí se má stát trestným činem, který bude ve všech členských zemích EU postihován podobně. V pátek se na tom shodli ministři spravedlnosti. Konkrétně podpořili normu, kterou loni navrhla Evropská komise. Ve druhé polovině roku by se její finální podobou měli zabývat europoslanci. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Orbán se rozčiluje kvůli migrační reformě EU. Maďarsko už ani není demokracie, míní europoslanci

Budapešť má opět problém s migrační politikou Evropské unie. Ačkoliv země migranty nemusí přijímat, premiéru Orbánovi se zajídá i finanční či materiální pomoc státům, které mají s přijímáním a integrací těchto osob problém. Jde o další z řady případů, kdy jde maďarský lídr do přímého střetu s Bruselem. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy