Druhá vlna je tady. Propad české ekonomiky bude letos zřejmě větší, naznačil Rusnok

Současná situace se totiž začíná blížit odhadovaným dopadům v alternativním scénáři vývoje ekonomiky, který vypracovala centrální banka na jaře. V něm odhadovala v případě druhé vlny pandemie koronaviru pokles ekonomiky o 13,5 procenta. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Novou prognózu zveřejní banka na počátku listopadu.

"To, čemu se dá říkat druhá vlna, kterou jsme podmiňovali alternativní scénář naší prognózy z jara, je tady. Doufejme, že to nebude jako na jaře, nicméně se to tomu bude blížit. Asi se skutečně blížíme do situace, kdy se celoroční výkon ekonomiky bude pohybovat v nějakém koridoru mezi těmito dvěma scénáři," uvedl guvernér.

Zároveň ale doufá, že na základě údajů z posledních měsíců se ekonomika nemusí dostat na úroveň alternativního scénáře. "Tak hrozné to být nemusí. Ale pravděpodobnost, že na tom bude ekonomika hůře, než předpokládá náš základní scénář ze srpna, se aktuálně zvýšila," uvedl.

ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Dosud očekávali spíše růst. Zároveň zhoršili v průměru celoroční pokles ekonomiky na více než sedm procent.

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta, přičemž tehdy panovala shoda, že ekonomika má nejhorší za sebou.

Vláda v pondělí rozhodla s platností od dnešního dne o omezení shromažďování na maximálně šest osob. Dále svými nařízeními uzavřela restaurace, bary a kluby ode dneška do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu, a rozhodla o přechodu všech škol, kromě mateřských, na distanční výuku.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun, soudí Rusnok. "Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší," uvedl guvernér.

Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.

Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Ty jsou podle MF zhruba 50 miliard korun.

Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.

Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. "Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy," uvedl.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.