Důchody a státní rozpočet? Rada důrazně upozorňuje na možné problémy

Národní rozpočtová rada upozornila, že pokud bude pokračovat zpomalování růstu daňových příjmů v dalších měsících, může být dokonce ohroženo v letošním roce dodržení plánovaného 40miliardového schodku státního rozpočtu. V takovém případě by vláda podle ní měla reagovat například omezením čerpání provozních výdajů.

Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že schodek letošního rozpočtu bude dodržen.

Podle dosavadního vývoje nebude podle rady výsledek státního rozpočtu za letošní rok významně lepší než plánovaný schodek 40 miliard korun. Důvodem je, že některé daňové příjmy rostou mírně pomaleji, než se plánovalo. Například schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

"Na základě analýzy dosavadního vývoje je ministerstvo financí přesvědčeno, že rozpočtovaný schodek nebude překročen. V tuto chvíli proto neexistuje důvod, proč jednotlivým kapitolám krátit rozpočtované peníze. To by přispívalo k nežádoucímu podsekávání ekonomického růstu," uvedlo ministerstvo financí.

Údaje z ekonomiky podle rady zatím neukazují na její další významnější zpomalování. Pokud se ekonomika bude i nadále vyvíjet v souladu s predikcí ministerstva financí, Národní rozpočtová rada se domnívá, že zatím není nutné přistoupit k významnější stimulaci ekonomiky fiskální (rozpočtovou) politikou. Případný fiskální impulz by se proto projevil v tempu růstu HDP zřejmě pouze nepatrně a spíše by vedl k posílení nerovnováhy na pracovním trhu," uvedla rada.

Rizikem pro vývoj české ekonomiky, a to především průmyslové produkce, je podle rady vývoj v zahraničí. "Rada se domnívá, že vláda by se na tuto možnou situaci měla preventivně připravit, a to v podobě zpracování návrhu sady možných opatření, kterými by bylo možné v případě potřeby tuzemskou ekonomiku stimulovat," uvedla.

Rada se zároveň nadále domnívá, že by se v dohledné době měl upravit důchodový systém. Ten je totiž podle ní nejvýznamnějším rizikem z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. "Neřešení tohoto problému má totiž také vliv na stanovování úrovně střednědobého rozpočtového cíle a tedy i na prostor vlády pro případnou rozpočtovou stimulaci ekonomiky," uvedla rada.

Ohledně důchodů rada dále uvedla, že důchodový věk by měl být stanoven tak, aby jednotlivé generace strávily v důchodu jednu čtvrtinu života. "Dodržování tohoto mechanismu považuje rada za správné, neboť činí systém transparentním, předvídatelným a z hlediska jednotlivých generací i spravedlivějším," uvedla. Zároveň ale dodala, že prodlužování věku odchodu do důchodu musí být doplněno o mechanismy a zdroje, které umožní dřívější odchod do důchodu u osob, jež vykonávají fyzická náročná povolání.

Vláda se v pondělí zabývala zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice. Po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale řekli, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude.

Ministerstvo financí v srpnu zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta. Česká národní banka v nejnovější srpnové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 15,4 miliardy korun z červencových 9,7 miliardy korun. Šlo o nejhorší srpnový výsledek od roku 2013.

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl předloni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda odsouhlasila změnu v čele Národní rozpočtové rady

Evu Zamrazilovou v čele Národní rozpočtové rady vystřídá bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, rozhodla o tom dnes vláda. Po avizovaném odchodu Zamrazilové, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou ČNB, rada zatím nebude kompletní.
Ministerstvo financí, ilustrační fotografie.

Konsolidace veřejných financí si podle rozpočtové rady vyžádá i zvýšení daní

Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok.

Více souvisejících

Národní rozpočtová rada státní rozpočet Alena Schillerová Ekonomika Ministerstvo financí důchody Daně

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy