Expert rozebral české benzinky. Tohle jste o nich nevěděli

"V roce 1989 byla na trhu pouze Benzina, která měla 730 veřejných čerpacích stanic. Nyní je na trhu 4000 veřejných stanic nejrůznějších značek a vlastníků. Český trh v budování stanic po roce 1990 nikdo legislativně neomezoval. Silné zahraniční společnosti stavěly nové sítě na velmi lukrativních místech. Jako příklad lze uvést dálnici D1 nebo velká města," uvedl Loula.

Benzina, patřící dnes petrochemickému holdingu Unipetrol, je stále lídrem českého trhu - má 413 stanic, druhá skupina MOL disponuje 304 stanicemi. "Zásadní změnou byl i odchod od systému socialistických poukázek k nákupu pohonných hmot pro podnikovou sféru, který byl nahrazen bohatou škálou karetních systémů," podotkl expert.

Nejprodávanějším benzinem na konci 80. let byl podle Louly olovnatý benzin Special 91 s podílem asi 70 procent, následoval také olovnatý Super 96 se zhruba 30 procenty. "Skladba prodeje benzinů odpovídala tehdejší struktuře vozového parku. Dnes nejprodávanější bezolovnatý Natural 95 se prakticky nevyskytoval, podíl tvořil jen jedno procento. K jeho rozvoji došlo až po roce 1991," uvedl Loula.

Výrazně se také změnily ekologické parametry. "Nyní jsou benziny bezolovnaté, bezsirné a obsahují pro snížení emisí i biolíh jako obnovitelný zdroj energie. Obdobné je to i u nafty. V nabídce čerpacích stanic také přibyla aditivovaná a prémiová paliva a alternativní paliva jako je stlačený zemní plyn CNG nebo dobíjecí stanice pro elektromobily," doplnil.

Z dat ČAPPO vyplývá, že cena pohonných hmot v ČR se od revoluce zvýšila více než čtyřikrát. Zatímco v roce 1989 stála nafta státem určených 7,50 Kčs za litr a benzin Special 91 osm Kčs za litr, loni stál benzin Natural 95 průměrně 32,11 Kč/litr a nafta 31,60 Kč/litr. Lidé si jich přesto mohou dovolit více - podle údajů Českého statistického úřadu cenová hladina je od revoluce 5,5 krát vyšší, průměrná mzda vzrostla zhruba desetkrát.

Loula podotkl, že významnou změnou z hlediska bezpečnosti je to, že české rafinerie už nejsou závislé pouze na ruské sirné ropě z ropovodu Družba. Menší z českých rafinerií v Kralupech nad Vltavou zpracovává nízkosirné ropy přepravované do ČR z italského Terstu přes německý Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Do systému se podle něj po revoluci také etablovaly dvě důležité státní společnosti - provozovatel ropovodů Mero a distributor paliv Čepro.

Připomněl, že naprosto rozdílný je také rozsah a úroveň služeb, které čerpací stanice nabízejí. Například prodejny, které jsou nyní nedílnou součástí skoro každé pumpy, se podle něj na rozšířily až v 90. letech, kdy ve velkém začaly nabízet nealkoholické a alkoholické nápoje, dárkové předměty typu hraček a kytic, drogistické zboží nebo sladkosti. Objevily se také kávové automaty a v poslední dekádě nejrůznější moderní gastro koncepty.

Sedmdesátiletý Loula patří mezi nejznámější petrochemické odborníky v Česku. V letech 1983 až 1992 pracoval jako expert na federálním ministerstvu hospodářství pro ropu a paliva. Několik desítek let pracoval také pro síť Benzina, mimo jiné jako obchodní ředitel a ředitel pro jakost.