Firmy a podniky si příští rok za elektřinu zřejmě připlatí, oznámil ERÚ

Firmám a podnikům na rozdíl od domácností příští rok zřejmě poroste cena elektřiny. Vyplývá to z dnešního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Důvodem je podle úřadu předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. ERÚ už dříve uvedl, že náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout.

ERÚ dnes oznámil, že regulovaná složka ceny elektřiny pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají právě mimo jiné průmyslové podniky, vzroste pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. Pro domácnosti proti tomu regulovaná část ceny elektřiny klesne v průměru o 1,7 procenta.

"V současné době předpokládáme, že pro domácnosti dojde ke snížení celkové ceny a pro vysoké a velmi vysoké napětí při zachování ceny silové elektřiny jako v loňském roce dojde k nárůstu maximálně okolo dvě až tři procenta, což je na úrovni inflace. Považuji to za dobrou zprávu, vezmu-li v potaz, že cenu negativně ovlivňuje naprosto nezodpovědná politika při podpoře obnovitelných zdrojů v letech 2009 až 2010, což nás ročně stojí skoro 50 miliard korun," řekl dnes ČTK k předpokládaným cenám energií pro příští rok ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

U plynu u velkoodběratelů počítá ERÚ s poklesem celorepublikového průměru cen o 3,2 procenta, u maloodběratelů včetně domácností regulovaná cena klesne průměrně o 1,6 procenta. U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun.

Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen tzv. silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé.

Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část pokrývají zákazníci. "Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

ERÚ kvůli předpokládanému navýšení nákladů požádal dopisem ministerstvo financí (MF), aby zvážilo navýšení příspěvku na podporované zdroje ze státního rozpočtu, který má v roce 2021 činit podobně jako letos 27 miliard korun. Trávníček dnes uvedl, že tato částka by mohla být snížena.

"My sami nevyjednáváme o výši dotace ze státního rozpočtu. Nicméně podle informací ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jsme zaznamenali, že původní rozpočet, který byl dojednáván s ministerstvem financí, byl nižší. Bylo to prý kolem 24 miliard korun. Naštěstí jsme se pak s MPO zasadili o to, aby rozpočet byl na té výši, která je stejná jako v letošním roce," doplnil dnes na dotaz ČTK Trávníček. "Danou situaci jsme s ERÚ i MF aktivně řešili, podařilo se nám obhájit 27 miliard korun, původně bylo méně," potvrdil také ministr Havlíček.

Požadavek ERÚ na další zvýšení státní dotace má smysl podle Hospodářské komory. "Přestože klesá regulovaná složka ceny za distribuci, z důvodu nárůstu příspěvku na podporované zdroje rostou celkové ceny pro průmyslové podniky, a tedy výzva ERÚ k navýšení příspěvku ze státního rozpočtu dává z pohledu průmyslu smysl," řekla ČTK tajemnice energetické sekce komory Lenka Janáková.

"Jako národohospodář bych byl rád, aby v těžkém roce 2021 stát našel cesty, jak zlevnit hlavně elektřinu podnikům. Aby na konkurenčním evropském trhu nebyly v nevýhodě," uvedl také analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené energie poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.

Související

Více souvisejících

Elektřina zdražování Energetický regulační úřad firmy Ekonomika Energetika hospodářská komora Karel Havlíček

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 44 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy