Inflace v ČR zpomalila, ceny potravin meziměsíčně opět mírně klesly

Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší o přibližně devět procent a dosáhly 13,44 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od září 2018," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

„Na pokles cen měly velký vliv ceny potravin. Ceny zeleniny meziročně klesly cca o 4 %, přičemž ceny brambor byly nižší o přibližně 9 % a dosáhly hodnoty 13,44 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od září 2018,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Vedle toho například za uzeniny lidé zaplatili proti loňskému září o 7,5 procenta více a za cukr o 17,4 procenta. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 procenta ze srpnových šesti procent a ovoce zdražilo o 20,6 procenta z předchozích 22,4 procenta. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce.

Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 procenta a tabákových výrobků o 14,2 procenta. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 procenta, stočné o 1,5 procenta a elektřina o 7,6 procenta. Zároveň o 5,4 procenta byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 procenta šly dolů ceny za poštovní a telekomunikační služby.

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 procenta. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace a kultury, kde byly o téměř 22 procent levnější dovolené s komplexními službami. Zlevnění proti srpnu mohli lidé pocítit také u potravin, meziměsíčně byly nižší ceny zeleniny o 4,1 procenta, ovoce o 3,5 procenta, nealkoholických nápojů o 2,6 procenta nebo vajec o 5,2 procenta. Naopak zdražilo o 3,5 procenta víno a o dvě procenta pivo. Máslo bylo proti srpnu o téměř pět procent dražší a cukr o téměř čtyři procenta.

Na vývoji inflace se odrazil i začátek nového školního roku, v jeho souvislosti proti srpnu stouply ceny v oddíle vzdělávání o 2,5 procenta. Zdražily poplatky za mateřské školy, školné na středních soukromých školách i veřejných vysokých školách, poplatky za výuku jazyků a za školní družiny. Po skončení letních výprodejů mírně, zhruba o 1,5 procenta, zdražilo oblečení a obuv.

Statistici dnes zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za srpen. Ceny v exportu klesly meziročně o 0,5 procenta, především v důsledku zlevnění železa, oceli a ropných produktů. "Dovozní ceny, které meziročně klesly o 2,9 procenta, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Inflace bude podle analytiků nadále klesat

"Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. Hlavní překvapení však bylo v rozkolísaných cenách potravin. V následujících měsících by měla inflace ještě dále mírně zpomalovat a v závěru roku by se dle našich odhadů měla pohybovat mírně pod tříprocentní hranicí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Zpomalování inflace očekává ekonom Komerční banky Michal Brožka. "Ve směru nižší inflace bude působit i plánované snížení cen elektrické energie. Ve směru vyšší inflace nyní působí slabší oslabení koruny či, pokud by na to došlo, opětovné narušení v odběratelsko-dodavatelských vztazích. V souhrnu tak počítáme s pokračujícím zpomalením inflace, která koncem roku zamíří pod tři meziročně a v průběhu příštího roku pod dvě procenta," uvedl.

I když inflace zůstává nad horní hranicí inflačního dvouprocentního cíle centrální banky, není podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka důvod měnit měnovou politiku ČNB. "S přicházející druhou vlnou pandemie, bude i nadále ekonomika potřebovat stimul ze strany měnové politiky v podobě téměř nulových úrokových sazeb a slabšího kurzu koruny," uvedl.

Rovněž podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by celková inflace měla ve zbytku letošního roku zvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet mírně pod tříprocentní úrovní.

Zároveň upozornil, že druhá vlna pandemie představuje riziko výraznějšího zhoršení výhledu české ekonomiky. A pokud se to začne naplňovat, půjde z pohledu ČNB o argument pro debatu o dalším změkčení měnových podmínek. "Výroky členů bankovní rady z uplynulých dnů a týdnů ale zároveň naznačují, že se centrální banka nechce ohledně posunů v nastavení měnové politiky ukvapit s tím, jak inflace zůstává výrazně nad inflačním cílem, koruna je slabší, než se čekalo a ekonomice se dostane výraznějšího prorůstového impulsu ze strany rozpočtové politiky," uvedl.

Mezi letošním srpnem a zářím klesly spotřebitelské ceny v ČR o 0,6 %. Výrazněji z měsíce na měsíc padaly naposled před 14 lety. Zajímavé bude sledovat vysvětlení těch, kteří v uplynulém půlroce vinili z citelné inflace předně slabou korunu. Nebo snad koruna už rapidně zpevnila?

Za celý letošní rok je třeba podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítat s průměrnou meziroční inflací 3,2 procenta. "Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní," uvedl.