Lesy ČR se vymaní ze ztráty v roce 2024, navrhuje strategie

Státní podnik Lesy ČR bude ve ztrátě až do roku 2023, vymaní se z ní o rok později. Předpokládá to strategie koncepce podniku, kterou má ČTK k dispozici. Strategii bude první lednové pondělí schvalovat vláda. Loni měl podnik zisk 70 milionů korun, zatímco v předchozích letech se zisky podniku pohybovaly v miliardách.

V ČR je již několik let kůrovcová kalamita, cena dříví šla natolik dolů, že stát vyplácí dotace nestátním hospodářům, aby měli peníze na novou výsadbu, protože z prodeje dříví se do zisku nedostanou.

Podle strategie by měl být podnik letos ve ztrátě 990 milionů korun, příští rok by měla ztráta činit 1,9 miliardy korun, v roce 2021 pak 969 milionů, o rok později 475 milionů korun a v posledním ztrátovém roce pak 248 milionů. V roce 2024 by se měla státní firma dostat do zisku 409 milionů Kč. Do fondu zakladatele, skrz který v minulosti společnost odváděla peníze do státního rozpočtu, by se nemělo do roku 2024 dávat nic.

Tržby podniku by měly podle strategie postupně růst, z více než sedmi miliard korun v roce letošním na skoro 10,5 miliardy korun v roce 2024. Spolu s nimi budou růst i náklady na pěstební činnosti, které by měly podle strategie činit letos 2,4 miliardy, v příštím roce 3,2 miliardy a pak se každoročně zvyšovat o 200 milionů korun až na čtyři miliardy korun v roce 2024.

Strategie rozvoje je podle Jana Příhody z think tanku Czech forest velmi kvalitně zpracována a racionálně popisuje současný stav i některé možné reakce. "Podstatnou otázkou je, zda je reálná úvodní vize, aby Lesy ČR byly v období 2019 až 2024 finančně samostatným hospodářem, protože v tomto období nelze v důsledku předpokládaného pokračování kalamity očekávat návrat cen dříví k normálu a zároveň je nutné počítat s razantním nárůstem nákladů na obnovu porostů," dodal Příhoda.

Zvyšovat by se měla také průměrná mzda na jednoho pracovníka, v příštím roce by měla činit 43.063 Kč, v dalších letech by měla růst o čtyři až pět procent na cílových 51.059 v roce 2024. Firma by měla také zvýšit počet pracovníků až na 3705 ze současných 3540, které podle strategie zaměstnává letos. Počet lidí v dělnických profesích by se měl postupně zvýšit ze současných 1020 na 1200.

Koncepce také počítá se zvýšení podílu přirozené obnovy lesů ze současných méně než 30 procent na 40 procent na konci období. Od příštího roku by mělo také dojít k rozšíření území, o které se starají lesní závody. Měly by pak samy v příštím roce vytěžit 864.458 kubických metrů dříví oproti 477.200 v roce letošním.

Podnik už od letošního roku změnil tendry na zpracování dřeva. Rozčlenil je do tří typů podle toho, jak je dané území zasažené kůrovcovou kalamitou. Nejvíce zájemců podalo nabídky na 23 takzvaných kalamitních jednotek, které pokrývají území nejvíce zasažené kůrovcem. Firmy budou na těchto jednotkách provádět těžbu a pěstební práce. Vytěžené dřevo si budou prodávat samy Lesy ČR. Na devíti postkalamitních jednotkách budou firmy provádět pouze pěstební práce. Takzvaná klasická komplexní zakázka, kdy firmy dělají těžbu, pěstební práce i dřevo prodávají, se týkala 22 jednotek. V tendru 2019+ se komplexní zakázka týkala všech jednotek.

Lesy ČR obhospodařují zhruba 45 procent českých lesů a 86 procent lesů ve státní správě. Starají se o 37.000 kilometrů lesních cest.

Související

Agrofert

Vítězem miliardového lesnického tendru je firma z koncernu Agrofert

Vítězem dvanáctimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2023 až 2027 je těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert. Z 84 soutěžených jednotek státní podnik zatím podepsal kontrakty na 78 a Uniles jich dosud získal 16. Na druhém místě jsou zatím s šesti podepsanými smlouvami firma Stora Enso Wood Products Ždírec a skupina PETRA z Hodonína. 

Více souvisejících

lesy čr lesy kůrovec Příroda Dřevo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy