Lesy ČR se vymaní ze ztráty v roce 2024, navrhuje strategie

Státní podnik Lesy ČR bude ve ztrátě až do roku 2023, vymaní se z ní o rok později. Předpokládá to strategie koncepce podniku, kterou má ČTK k dispozici. Strategii bude první lednové pondělí schvalovat vláda. Loni měl podnik zisk 70 milionů korun, zatímco v předchozích letech se zisky podniku pohybovaly v miliardách.

V ČR je již několik let kůrovcová kalamita, cena dříví šla natolik dolů, že stát vyplácí dotace nestátním hospodářům, aby měli peníze na novou výsadbu, protože z prodeje dříví se do zisku nedostanou.

Podle strategie by měl být podnik letos ve ztrátě 990 milionů korun, příští rok by měla ztráta činit 1,9 miliardy korun, v roce 2021 pak 969 milionů, o rok později 475 milionů korun a v posledním ztrátovém roce pak 248 milionů. V roce 2024 by se měla státní firma dostat do zisku 409 milionů Kč. Do fondu zakladatele, skrz který v minulosti společnost odváděla peníze do státního rozpočtu, by se nemělo do roku 2024 dávat nic.

Tržby podniku by měly podle strategie postupně růst, z více než sedmi miliard korun v roce letošním na skoro 10,5 miliardy korun v roce 2024. Spolu s nimi budou růst i náklady na pěstební činnosti, které by měly podle strategie činit letos 2,4 miliardy, v příštím roce 3,2 miliardy a pak se každoročně zvyšovat o 200 milionů korun až na čtyři miliardy korun v roce 2024.

Strategie rozvoje je podle Jana Příhody z think tanku Czech forest velmi kvalitně zpracována a racionálně popisuje současný stav i některé možné reakce. "Podstatnou otázkou je, zda je reálná úvodní vize, aby Lesy ČR byly v období 2019 až 2024 finančně samostatným hospodářem, protože v tomto období nelze v důsledku předpokládaného pokračování kalamity očekávat návrat cen dříví k normálu a zároveň je nutné počítat s razantním nárůstem nákladů na obnovu porostů," dodal Příhoda.

Zvyšovat by se měla také průměrná mzda na jednoho pracovníka, v příštím roce by měla činit 43.063 Kč, v dalších letech by měla růst o čtyři až pět procent na cílových 51.059 v roce 2024. Firma by měla také zvýšit počet pracovníků až na 3705 ze současných 3540, které podle strategie zaměstnává letos. Počet lidí v dělnických profesích by se měl postupně zvýšit ze současných 1020 na 1200.

Koncepce také počítá se zvýšení podílu přirozené obnovy lesů ze současných méně než 30 procent na 40 procent na konci období. Od příštího roku by mělo také dojít k rozšíření území, o které se starají lesní závody. Měly by pak samy v příštím roce vytěžit 864.458 kubických metrů dříví oproti 477.200 v roce letošním.

Podnik už od letošního roku změnil tendry na zpracování dřeva. Rozčlenil je do tří typů podle toho, jak je dané území zasažené kůrovcovou kalamitou. Nejvíce zájemců podalo nabídky na 23 takzvaných kalamitních jednotek, které pokrývají území nejvíce zasažené kůrovcem. Firmy budou na těchto jednotkách provádět těžbu a pěstební práce. Vytěžené dřevo si budou prodávat samy Lesy ČR. Na devíti postkalamitních jednotkách budou firmy provádět pouze pěstební práce. Takzvaná klasická komplexní zakázka, kdy firmy dělají těžbu, pěstební práce i dřevo prodávají, se týkala 22 jednotek. V tendru 2019+ se komplexní zakázka týkala všech jednotek.

Lesy ČR obhospodařují zhruba 45 procent českých lesů a 86 procent lesů ve státní správě. Starají se o 37.000 kilometrů lesních cest.

Související

Agrofert

Vítězem miliardového lesnického tendru je firma z koncernu Agrofert

Vítězem dvanáctimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2023 až 2027 je těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert. Z 84 soutěžených jednotek státní podnik zatím podepsal kontrakty na 78 a Uniles jich dosud získal 16. Na druhém místě jsou zatím s šesti podepsanými smlouvami firma Stora Enso Wood Products Ždírec a skupina PETRA z Hodonína. 

Více souvisejících

lesy čr lesy kůrovec Příroda Dřevo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy