Na změně daní nevydělají lidé s nejnižšími příjmy, prokázala analýza

Návrh dokonce vede k situaci, kdy průměrné zatížení daní z příjmů a pojistnými odvody je u nejméně výdělečných zaměstnanců vyšší než u zaměstnanců s vyššími výdělky. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní.

"Zaměstnanci s nízkými výdělky na Sněmovnou schválených změnách nevydělají buď nic, nebo velmi málo, protože tito daň z příjmu již dnes neplatí nebo jen velmi nízkou. Míra celkového zdanění jejich výdělků je přesto vysoká, protože procentní odvody na sociální a zdravotní pojištění z mezd jsou vysoké a schválené změny na tom nic nemění," uvádí analýza. Návrh zároveň ale snižuje z analyzovaných návrhů průměrné daňové sazby nejvíce.

Studie dále uvádí, že opatření schválená Sněmovnou se nedotknou 12 procent zaměstnanců. Jde o osoby s nízkými příjmy, které například nepracují celých 12 měsíců v roce a již dnes daň z příjmu fakticky neplatí.

Samotný návrh premiéra Adreje Babiše (ANO) ohledně zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent by připravil veřejné finance podle analýzy o 83 miliard korun. Návrh přitom snižuje daňovou progresi a v absolutním pohledu disproporčně zvýhodňuje zaměstnance s vysokými výdělky. "Z relativního pohledu (procentuální snížení sazeb) pětině nejvýdělečnějších zaměstnanců snižuje zatížení práce daněmi a odvody o 3,8 procentního bodu. Nejméně výdělečné pětině zaměstnanců jen o 1,4 procentního bodu," uvádí zpráva.

Návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ohledně zvýšení slevy na poplatníka na 34.125 korun mírně zvyšuje daňovou progresi, ale téměř nepomáhá nejméně výdělečné desetině zaměstnanců, protože ti nevyčerpají ani dnešní slevu na poplatníka a daně neplatí. Návrh podle analýzy nicméně rovnoměrněji snižuje procentní sazbu ve všech skupinách zaměstnanců rozdělených do pěti skupin podle výše příjmu, tzv. kvintilech. "Snížení efektivních daňových sazeb se pohybuje mezi 1,1 a 2,5 procentními body. Ve variantě Andreje Babiše se snížení pohybuje mezi 1,4 a 3,8 body," uvedla analýza. Ferjenčíkův návrh by měl do veřejných financí dopad 35,5 miliardy korun.

Návrh think-tanku IDEA představeného na počátku listopadu mírně zvyšuje daňovou progresi a především výrazně snižuje zdanění nejméně výdělečné pětiny zaměstnanců, protože převádí slevu na poplatníka do daňového bonusu. Návrh IDEA by připravil veřejné finance o 43,6 miliardy korun. Počítá se zrušením superhrubé mzdy, zavedením sazeb dně z příjmu 19 a 27 procent, zvyšuje slevu na poplatníka na 34.700 korun a zavádí slevu na poplatníka ve formě daňového bonusu, který lze čerpat do záporných hodnot.

Sněmovna schválila daňový balíček obsahující výše uvedené změny v minulém týdnu. Premiér Babiš požádal Senát, aby balíček upravil kvůli příliš velkému dopadu na veřejné finance, který MF vyčíslilo na zhruba 130 miliard korun. Navrhl Senátu, aby vypustil z návrhu zvýšení slevy na poplatníka a zároveň navrhl kompenzace obcím a krajům za výpadek daňových příjmů. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli 10. nebo 17. prosince.