Náklady státního podniku Diamo spojené s útlumem těžby černého uhlí společností OKD mají do konce roku 2024 činit devět miliard korun. Peníze vydá stát ze státního rozpočtu. Vyplývá to z informace o stavu útlumu hlubinného dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru, kterou v úterý dostane vláda. Částku tvoří mimo jiné náklady vynaložené v souvislosti s propouštěním nepotřebných zaměstnanců nebo náklady na zahlazování následků hornické činnosti.
Celkové náklady na útlum v OKD mají podle dřívějších informací do roku 2035 dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty i náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvek pro propuštěné zaměstnance. V letošním roce mají podle aktuálního materiálu, který kabinet dostane pro informaci, náklady činit 2,7 miliardy korun.
Odhad pro příští rok počítá zhruba s 1,8 miliardy korun, pro rok 2023 s asi 3,1 miliardy korun a pro rok 2024 se zhruba 1,3 miliardy korun. Předkladatel návrhu, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu, v podkladech upozorňuje, že zmíněná čísla mohou být významně ovlivněna rozhodnutím OKD o dřívějším či pozdější ukončení hornické činnosti na posledních fungujících závodech ČSM-sever a ČSM-jih.
OKD je jediným producentem černého uhlí v republice. Těžbu postupně ukončuje, protože se nevyplácí. V současnosti se v Česku těží černé uhlí jen v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, který podle únorového vyjádření ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) bude v provozu minimálně do konce roku 2022. OKD má přibližně 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků.
Horníci na konci února vyvezli symbolické poslední vozíky z Dolů Darkov a ČSA. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo zhruba 17.000 lidí.
Ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
Související

130 let od jedné z největších důlních katastrof u nás. Co se stalo v Karviné roku 1894?

Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
včera

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních
včera

Policie překazila možný útok cizince v Praze. Cílem mělo být hlavní nádraží
včera

Prázdninové počasí nenaváže na závěr června. Rozdíl bude několik stupňů
včera

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát
včera

Na Mladoboleslavsku narazil autobus do stromu. Několik lidí se zranilo
včera

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
včera

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
včera

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
včera

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
včera

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
včera

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
včera

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
včera

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
včera

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
včera

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
včera

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
včera
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
Zdroj: Libor Novák