Náklady státního podniku Diamo spojené s útlumem těžby černého uhlí společností OKD mají do konce roku 2024 činit devět miliard korun. Peníze vydá stát ze státního rozpočtu. Vyplývá to z informace o stavu útlumu hlubinného dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru, kterou v úterý dostane vláda. Částku tvoří mimo jiné náklady vynaložené v souvislosti s propouštěním nepotřebných zaměstnanců nebo náklady na zahlazování následků hornické činnosti.
Celkové náklady na útlum v OKD mají podle dřívějších informací do roku 2035 dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty i náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvek pro propuštěné zaměstnance. V letošním roce mají podle aktuálního materiálu, který kabinet dostane pro informaci, náklady činit 2,7 miliardy korun.
Odhad pro příští rok počítá zhruba s 1,8 miliardy korun, pro rok 2023 s asi 3,1 miliardy korun a pro rok 2024 se zhruba 1,3 miliardy korun. Předkladatel návrhu, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu, v podkladech upozorňuje, že zmíněná čísla mohou být významně ovlivněna rozhodnutím OKD o dřívějším či pozdější ukončení hornické činnosti na posledních fungujících závodech ČSM-sever a ČSM-jih.
OKD je jediným producentem černého uhlí v republice. Těžbu postupně ukončuje, protože se nevyplácí. V současnosti se v Česku těží černé uhlí jen v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, který podle únorového vyjádření ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) bude v provozu minimálně do konce roku 2022. OKD má přibližně 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků.
Horníci na konci února vyvezli symbolické poslední vozíky z Dolů Darkov a ČSA. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo zhruba 17.000 lidí.
Ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
Související
Fotbal v Karviné nad propastí. Primátor a šéf klubu zmizel, sponzor končí spolupráci
130 let od jedné z největších důlních katastrof u nás. Co se stalo v Karviné roku 1894?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 2 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 3 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 4 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.
Zdroj: Libor Novák