Názory na paneláky jsou v Česku rozporuplné, v "králíkárnách" bydlí tři miliony lidí

Panelový dům je vybudovaný z prefabrikovaných dílů, panelů. Podle Hanáka byly stavěny podle typizovaných projektů. "Na našem území můžeme nalézt panelové domy v 16 základních konstrukčních soustavách, které je možno rozdělit do mnoha regionálních a materiálových variant. Požadavek masové výroby panelových domů se podepsal na tváři většiny českých měst v podobě panelových sídlišť," uvedl dále Hanák.

Podle aktuálních statistik je v Česku 4,37 milionu bytů, z toho 3,83 milionu trvale obydlených. Z těchto obydlených bytů připadá 2,16 milionu na bytové domy. V panelových domech je více než polovina z nich. Podle Hanáka byly poslední panelové domy v Česku zkolaudovány na pražských sídlištích Černý Most a Stodůlky v roce 1995. Rozhodnutí o jejich výstavbě padlo před rokem 1990.

Podle Hanáka bylo pro výstavbu panelových domů zásadním okamžikem rozhodnutí komunistické vlády z roku 1959, kterým byl ustanoven nový typ družstva - stavební bytové družstvo. "Pro podporu zájmu obyvatel o tuto výstavbu byly nastaveny štědré dotační podmínky zahrnující nevratný státní příspěvek a dlouhodobý úvěr umožňující financování výstavby. Maximální podpory a tedy i rozmachu dosáhla výstavba panelových domů v období 1969 až 1989," doplnil Hanák.

Podle něj se bohužel do popředí zájmu centrálních plánovačů tehdy dostal požadavek kvantity výstavby před kvalitou. Jak dále uvedl, v roce 1990 činil podíl panelových domů na celkové dokončené výstavbě bytových domů 98 procent. V roce 1980 to bylo 89 procent. V 90. letech začal výrazně klesat. Ještě v roce 1994 to bylo 76 procent, o rok později už pouze pětina.

"Názory na bydlení na panelových sídlištích se různí. Od památného hodnocení prezidenta Václava Havla, který je nazval králíkárnami, až po hodnocení vyplývající z výsledků sociologických průzkumů mezi obyvateli panelových sídlišť. Ti se svým bydlením vyjádřili poměrně vysoký stupeň spokojenosti," uvedl Hanák.

Pokud jde o nové developerské projekty, ty nejluxusnější podle něj mohou svým řešením oslnit, ale byty v cenově dostupnějších projektech předčí byty v panelových domech jen v máločem. "Pochopitelná snaha developerů o maximalizaci zisku vede k takovým dispozičním řešením bytů, o nichž nejsem přesvědčen, že jsou lepší, než ty původní. Stejně tak kvalita prováděných prací a použitých materiálů je poplatná snaze maximalizovat zisk," uvedl dále Hanák.

Za první panelový dům v Česku je považován objekt v pražských Ďáblicích v ulici U Prefy. Ve středu uplyne 65 let, kdy se do něj nastěhovali první obyvatelé. Je v něm 12 bytových jednotek 3+1 o velikosti téměř 100 metrů čtverečních. "Nutno říci, že nešlo o typický panelák, protože nebyl stavěn v žádné z typizovaných konstrukčních soustav. Od svých následovníků se nelišil pouze nadstandardní plochou bytů, ale také tím, že místo ploché střechy má mírně skloněnou sedlovou střechu s ozdobnou římsou a obvodové panely byly pro vnější efekt omítnuty," sdělil Hanák.

První skutečně typizovaný projekt byl podle něj postaven v roce 1954 ve Zlíně. Použita byla panelová metoda G-40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednotlivém domě) a stala se první standardizovanou konstrukční soustavou. "I z tohoto důvodu je většinou odborníků tato stavba vnímána jako první panelák v Československu," dodal Hanák.