OKD žádá stát, aby proplatil 1,2 miliardy vynaložené na útlum

Těžební společnost OKD požádala stát, aby jí proplatil 1,2 miliardy korun, které vynaložila na útlum. Radiožurnálu to řekla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková. Firma podle ní nechce propouštět ani snižovat platy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) novinářům řekla, že k žádosti nemá potřebné informace. Chce shromáždit všechny podklady a jednat o tom s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že jeho resort zahlazování následků těžby postupně plně převezme.

"V tuto chvíli je velmi brzo, nemám dostatek informací, abych k tomu dala autoritativní vyjádření. Určitě ho budu muset dát, protože jsme akcionáři. Pokud je to žádost o peníze, musím to dát na vládu, to ale bude až po schválení rozpočtu," řekla Schillerová po jednání s komunisty o jejich podpoře pro rozpočtový schodek ve výši 500 miliard korun.

Stát je majitelem OKD znovu od roku 2018, kdy ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD v té době bylo v insolvenci, převedení dolů i se zaměstnanci na stát bylo součástí reorganizačního plánu. Staňková řekla, že se firma obrátila na ministerstvo financí, úřad vlády i Prisko.

"Požádali jsme je, aby společnost Prisko plnila ujednání ze smlouvy o koupi akcií OKD, naší firmy, která předpokládá, že společnost Prisko jako zástupce státu, což je náš společný akcionář, bude nést náklady na útlum. Ty jsme až do dnešního dne ve vzájemné shodě s Priskem platili my. Požádali jsme tak o proplacení 1,2 miliardy korun," řekla.

Uvedla, že firma společnost Prisko požádala o řešení situace dopisem 20. dubna a zaslala návrh řešení situace. "Žádost byla od daného dne již několikrát námi doplněna a urgována. Dle našich informací probíhá vyhodnocování této žádosti, jak naším akcionářem, společnosti Prisko, tak ministerstvem financí," uvedla Staňková.

Nejde podle ní o nedovolenou podporu státu, ale pouze o plnění v rámci nařízení a pravidel. "Věříme, že tato částka v součtu s řadou dalších opatření, která činíme jak uvnitř firmy, tak ve spolupráci s našimi s partnery, pomůže krýt naši potřebu tak, aby tato společnost byla zachráněna a dál plnila tak jako i teď všechny svoje závazky včetně mezd svých zaměstnanců," uvedla předsedkyně představenstva.

Havlíček dnes ČTK řekl, že ministerstvo průmyslu a obchodu nemá v OKD finanční oblast v přímé kompetenci, resort se podle něj zaměřuje na termíny útlumu uhlí, sanace a rekultivace. "Termín ukončení těžby bude vyplývat ze závěrů uhelné komise, které budou koncem roku. Současně počítáme, že si plně převezmeme zahlazování následků po těžbě," uvedl.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v zemi. Uhlí těží na Karvinsku ve čtyřech dolech, jež se mají postupně utlumovat. Loni firma ukončila těžbu v Dole Lazy. Když stát doly přebíral, mluvilo se o ukončení těžby v posledním dole v roce 2023. Později premiér Babiš řekl, že by se černé uhlí mohlo na Karvinsku těžit až do roku 2030.

"Naším původním záměrem bylo pokračování těžby do roku 2025 s postupným útlumem jednotlivých těžebních lokalit. Dnešní situace OKD, nepředvídatelnost vývoje cen uhlí a celkový stav ekonomiky naší země ale může tuto dobu ovlivnit," uvedla Staňková. O termínu ukončení těžby v OKD se podle ní zatím nerozhodlo.

Radiožurnálu Staňková řekla, že firma je ve složité situaci i kvůli nízkým cenám uhlí, které spadly na několikaleté minimum. "Loni poklesly ceny o 24 procent a teď to bylo řádově o dalších víc než 20, ale je to i kvůli menšímu odběru ze strany zákazníků. V důsledku koronavirové krize nepotřebovali a momentálně pořád nepotřebují tolik našeho uhlí," řekla Staňková. Firma musela snížit produkci také kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru. V Dole Darkov, kde je ohnisko nákazy, se už několik týdnů netěží a dělají se tam jenom práce nezbytné pro zajištění bezpečného chodu dolu. V dolech pracuje zhruba 8400 lidí.

Související

OKD

Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí

Při otřesu v černouhelném Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku, při němž ve čtvrtek zemřel jeden horník, utrpělo zranění celkem 16 lidí. Většina zraněných byla ještě ve čtvrtek propuštěna do domácí péče, šlo o lehčí zranění. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Záchranáři ve čtvrtek zraněné rozváželi do několika nemocnic v Karviné, Havířově i Ostravě, a tak se počty zraněných upřesňovaly až dnes.

Více souvisejících

OKD Alena Schillerová Karel Havlíček Andrej Babiš Ekonomika Důl Darkov Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy