Pandemie utlumila fluktuaci. Snaha Čechů měnit zaměstnání klesá, tvrdí personalisté

V rámci kvalifikovaného personálu je patrná nižší fluktuace téměř napříč obory s výjimkou retailu, kde se nadále drží vysoko, řekl ČTK ředitel společnosti Hays Sándor Bodnár. S příchodem druhé vlny pandemie je podle něj opět vidět zvýšená ochota ke změně například u IT, protože těchto pozic je stále výrazně více než dostupných uchazečů. Míru fluktuace více ovlivňuje sociální situace zaměstnanců. Stabilnější jsou ti, kteří mají nějaké závazky, ať už rodinné nebo finanční, dodal.

Pandemie přinesla výrazné snížení dobrovolné fluktuace prakticky ve všech oborech, dodal šéf marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Změnit práci znamená opustit zavedené místo a přejít do neznáma, kde je zaměstnanec tři měsíce ve zkušební době a jeho pracovní poměr může být okamžitě ukončen bez odstupného. Nejvíce se snížila fluktuace ve výrobě, kde si firmy v důsledku vládní podpory na zachování zaměstnanosti uměle drží zaměstnance na výplatních páskách. Pro mnohé výrobní podniky je nyní ještě náročnější najít nové zaměstnance než před pandemií, poznamenal.

Je to přirozená reakce lidí na obecnou nejistotu ohledně budoucího vývoje ekonomiky, upozornila marketingová manažerka agentury Randstad Alžběta Honsová. A objektivně podle ní také ubylo volných, kvalifikovaných míst ve spoustě firem, zejména v oborech, které byly v důsledku vládních opatření částečně či zcela paralyzované. Naopak nárůst je patrný u nedobrovolné fluktuace, tedy propouštění a neprodlužování termínovaných či dodavatelských smluv.

Přirozenou reakcí firem už v první vlně pandemie bylo snížení všech zbytných nákladů. Firmy tak omezovaly využití externistů a propouštěly primárně agenturní zaměstnance a lidi ve zkušební době. V sektoru služeb, hotelnictví, restaurací a turismu se dělo totéž, podotkla.