Zahraniční investoři hodnotí základní přístup k řešení koronavirové krize v Česku v porovnání s jinými západními zeměmi pozitivně. Opatření a stimuly na podporu ekonomiky ale nebyly podle nich tak dobře promyšlené a dostatečně rychlé jako v jiných státech. Novinářům to dnes řekl předseda Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Kamil Blažek.
"Ekonomická opatření nešla tou správnou cestou, aby podpořily návrat ekonomiky do běhu. To, že dám zaměstnancům hotovost, je hezké, ale dlouhodobě to podnikům, kteří je zaměstnávají, nepomůže," uvedl. Opatření měla podle něj být více koncepční, koordinovaná a plánovaná. Chyběla lepší koordinace a širší zapojení odborné veřejnosti, dodal.
Objem i počet zahraničních investic letos v Česku podle Blažka klesne. Některé se ale přesunou do příštího roku. "Nemám nyní informace o konkrétním rušení rozjednaných investic," uvedl.
Následky současné krize budou jiné než při krizi před deseti lety, upozornil Blažek. Dopady na investice nebudou podle něj tak výrazné jako tehdy, kdy se financování zastavilo. "Pořád budou zdroje pro podniky, aby mohly pokračovat ve výrobě. Banky budou půjčovat, protože peněz mají spoustu," podotkl.
Dopady krize na jednotlivá odvětví se budou výrazně lišit, kdy nejvíce budou postižené letectví, turistika a navazující obory. Ale třeba farmaceutický průmysl nebo stavebnictví budou fungovat jako dosud nebo ještě porostou, poznamenal.
"Nyní je třeba získat do země zahraniční investice, ne montovny, ale ty kvalitní. Pro ty je důležité nabídnout inteligentní investiční stimuly, zejména nefinančního charakteru," míní. Jde podle něj například o podporu přístupu ke vzdělaným českým zaměstnancům či lepší spolupráci s vysokými školami, ale i o vstřícnost vůči zahraničním pracovníkům, a to například pružnější vízovou politiku či možností zdravotního pojištění pro členy jejich rodin. "Vláda a obce se musí probudit z letargie, která tu v posledních pěti letech při snaze získávat zahraniční investory nastala," uzavřel.
Související
Von der Leyenová reaguje na Trumpa. S Američany chce ještě vyjednávat
Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 3 hodinami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 4 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 5 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 6 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 8 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 9 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 9 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 10 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 11 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 12 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 13 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 15 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 16 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák