Pražská plynárenská i MND od června výrazně zdraží energie

Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne. ČTK o tom informoval mluvčí Miroslav Vránek v dnešní tiskové zprávě. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst. Kvůli zdražování plynu na burze zvýšila ceny i hodonínská společnost MND, která měla v Česku v polovině února téměř 118.000 odběratelů plynu a dalších 136.000 odběratelů elektřiny.

Firma je podle vyjádření nucena přistoupit u části zákazníků ke zvýšení prodejní ceny zemního plynu. Domácnosti s ročním odběrem 0,4 MWh narostou dle výpočtů Pražské plynárenské měsíční náklady o 36 korun, domácnosti s odběrem 4 MWh pak o 363 korun.

Společnost uvedla, že situaci na trhu dál podrobně monitoruje a garantuje zajištění dlouhodobě bezpečné dodávky zemního plynu svým zákazníkům.

Pražská plynárenská ceny zvedala také od 1. dubna, kdy cena plynu v základním ceníku vzrostla v průměru o 15,7 procenta. Předtím společnost obdobným způsobem zdražila od 31. prosince loňského roku, a to o 7,3 procenta.

"S uvedenou změnou vyčkala společnost na konec topné sezony s cílem zmenšení reálného dopadu na zákazníky. Základní ceník Standard využívají z velké části zákazníci s malou spotřebou, využívající zemní plyn například pouze k vaření, kdy zvýšení ceny tak nebude z hlediska celkové částky výrazné," uvedla Pražská plynárenská.

Podle zveřejněného ceníku bude stát jedna megawatthodina plynu od 1. června při jeho používání pouze na vaření 2957,1 koruny. Jde o celkovou cenu včetně služeb distribuční soustavy a ostatních služeb dodávky. V ceníku platném od 1. dubna stála megawatthodina 2057,1 Kč. Při ročním odběru plynu nad 45 MWh a do 63 MWh, tedy v případě domácností, které na plynu vaří, ohřívají jím vodu i topí, se cena jedné megawatthodiny zvedne od června na 2673,82 Kč z dubnových 1773,82 koruny.

Vedení Prahy chce půjčit městské firmě Pražská plynárenská až dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Úvěr v úterý schválili radní, definitivně o něm rozhodnou zastupitelé na svém jednání koncem dubna. Radní také schválili tzv. patronátní prohlášení pro banky, u kterých společnost úvěruje. Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou.

Významnou roli z pohledu cash flow hrají podle Vránka skládané záruky, ať už u operátora trhu nebo u jiných dodavatelů či provozovatelů, objem a cena uskladněného plynu a v neposlední řadě platební podmínky na straně dodavatelské a odběratelské. Pražská plynárenská nakupuje většinu svých dodávek primárně na virtuálních prodejních bodech od velkých energetických dodavatelů. Objem nakupovaného plynu se pohybuje v rozmezí 12 až 15 terawatthodin za rok.

Například innogy zdražování neplánuje. "Společnost innogy zvýšila ceny zemního plynu u produktu Standard o 19 procent už v březnu. Další zvyšování cen nechystáme," řekl dnes ČTK mluvčí firmy Martin Chalupský. Zdražovat nebude podle dnešního zjištění ČTK ani společnost ČEZ.

Kvůli zdražování plynu zvýší cenu zákazníkům od 1. června i MND na 2280 Kč/MWh

Kvůli zdražování plynu na burze zvýšila ceny i hodonínská společnost MND, která měla v Česku v polovině února téměř 118.000 odběratelů plynu a dalších 136.000 odběratelů elektřiny. Od 1. června tak bude stát jedna MWh 2280 korun včetně DPH místo dosavadních 1765 korun, tj. o 29 procent víc. Pro věrné zákazníky má firma šestiprocentní slevu, napsal ČTK ředitel marketingu a komunikace MND Jan Sýkora. Zákazníci, kteří mají sjednanou ve smlouvě fixní cenu do konce letošního či příštího roku, budou platit stále stejnou cenu.

Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření v bytě s ročním odběrem 0,4 megawatthodin (MWh), se zvýší měsíční náklady o 17 korun. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření a ohřev vody v bytě s ročním odběrem čtyři MWh, se zvednou náklady měsíčně o 172 korun.

Firma na webu také upozorňuje na to, že s ohledem na rychlý růst cen a nestabilitu není možné si aktuálně sjednat fixaci ceny a také dočasně pozastavila přijímání nových zákazníků. "Dosud se nám dařilo mírnit dopad vysokých cen na naše zákazníky díky postupnému zajišťování energií. Bohužel však s ohledem na současnou situaci a pokračující rostoucí ceny komodit musíme reagovat a upravit ceny našich základních ceníků," uvedl Sýkora.

Firma od stejného data zdraží i elektřinu. V nejběžnějším tarifu, který využívají domácnosti, se zvýší cena ze 4080 na 4835 korun za MWh, tedy o necelou čtvrtinu.

MND měla až do letošního podzimu nižší desítky tisíc odběratelů, ale po pádu Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií se jejich počet začal velmi rychle zvyšovat. Firma patří do investiční skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka.

Související

Více souvisejících

Zemní plyn Pražská plynárenská

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy