Pražská plynárenská i MND od června výrazně zdraží energie

Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne. ČTK o tom informoval mluvčí Miroslav Vránek v dnešní tiskové zprávě. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst. Kvůli zdražování plynu na burze zvýšila ceny i hodonínská společnost MND, která měla v Česku v polovině února téměř 118.000 odběratelů plynu a dalších 136.000 odběratelů elektřiny.

Firma je podle vyjádření nucena přistoupit u části zákazníků ke zvýšení prodejní ceny zemního plynu. Domácnosti s ročním odběrem 0,4 MWh narostou dle výpočtů Pražské plynárenské měsíční náklady o 36 korun, domácnosti s odběrem 4 MWh pak o 363 korun.

Společnost uvedla, že situaci na trhu dál podrobně monitoruje a garantuje zajištění dlouhodobě bezpečné dodávky zemního plynu svým zákazníkům.

Pražská plynárenská ceny zvedala také od 1. dubna, kdy cena plynu v základním ceníku vzrostla v průměru o 15,7 procenta. Předtím společnost obdobným způsobem zdražila od 31. prosince loňského roku, a to o 7,3 procenta.

"S uvedenou změnou vyčkala společnost na konec topné sezony s cílem zmenšení reálného dopadu na zákazníky. Základní ceník Standard využívají z velké části zákazníci s malou spotřebou, využívající zemní plyn například pouze k vaření, kdy zvýšení ceny tak nebude z hlediska celkové částky výrazné," uvedla Pražská plynárenská.

Podle zveřejněného ceníku bude stát jedna megawatthodina plynu od 1. června při jeho používání pouze na vaření 2957,1 koruny. Jde o celkovou cenu včetně služeb distribuční soustavy a ostatních služeb dodávky. V ceníku platném od 1. dubna stála megawatthodina 2057,1 Kč. Při ročním odběru plynu nad 45 MWh a do 63 MWh, tedy v případě domácností, které na plynu vaří, ohřívají jím vodu i topí, se cena jedné megawatthodiny zvedne od června na 2673,82 Kč z dubnových 1773,82 koruny.

Vedení Prahy chce půjčit městské firmě Pražská plynárenská až dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Úvěr v úterý schválili radní, definitivně o něm rozhodnou zastupitelé na svém jednání koncem dubna. Radní také schválili tzv. patronátní prohlášení pro banky, u kterých společnost úvěruje. Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou.

Významnou roli z pohledu cash flow hrají podle Vránka skládané záruky, ať už u operátora trhu nebo u jiných dodavatelů či provozovatelů, objem a cena uskladněného plynu a v neposlední řadě platební podmínky na straně dodavatelské a odběratelské. Pražská plynárenská nakupuje většinu svých dodávek primárně na virtuálních prodejních bodech od velkých energetických dodavatelů. Objem nakupovaného plynu se pohybuje v rozmezí 12 až 15 terawatthodin za rok.

Například innogy zdražování neplánuje. "Společnost innogy zvýšila ceny zemního plynu u produktu Standard o 19 procent už v březnu. Další zvyšování cen nechystáme," řekl dnes ČTK mluvčí firmy Martin Chalupský. Zdražovat nebude podle dnešního zjištění ČTK ani společnost ČEZ.

Kvůli zdražování plynu zvýší cenu zákazníkům od 1. června i MND na 2280 Kč/MWh

Kvůli zdražování plynu na burze zvýšila ceny i hodonínská společnost MND, která měla v Česku v polovině února téměř 118.000 odběratelů plynu a dalších 136.000 odběratelů elektřiny. Od 1. června tak bude stát jedna MWh 2280 korun včetně DPH místo dosavadních 1765 korun, tj. o 29 procent víc. Pro věrné zákazníky má firma šestiprocentní slevu, napsal ČTK ředitel marketingu a komunikace MND Jan Sýkora. Zákazníci, kteří mají sjednanou ve smlouvě fixní cenu do konce letošního či příštího roku, budou platit stále stejnou cenu.

Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření v bytě s ročním odběrem 0,4 megawatthodin (MWh), se zvýší měsíční náklady o 17 korun. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření a ohřev vody v bytě s ročním odběrem čtyři MWh, se zvednou náklady měsíčně o 172 korun.

Firma na webu také upozorňuje na to, že s ohledem na rychlý růst cen a nestabilitu není možné si aktuálně sjednat fixaci ceny a také dočasně pozastavila přijímání nových zákazníků. "Dosud se nám dařilo mírnit dopad vysokých cen na naše zákazníky díky postupnému zajišťování energií. Bohužel však s ohledem na současnou situaci a pokračující rostoucí ceny komodit musíme reagovat a upravit ceny našich základních ceníků," uvedl Sýkora.

Firma od stejného data zdraží i elektřinu. V nejběžnějším tarifu, který využívají domácnosti, se zvýší cena ze 4080 na 4835 korun za MWh, tedy o necelou čtvrtinu.

MND měla až do letošního podzimu nižší desítky tisíc odběratelů, ale po pádu Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií se jejich počet začal velmi rychle zvyšovat. Firma patří do investiční skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka.

Související

Ilustrační foto

Konec ruského plynu. EU schválila navzdory odporu Maďarska a Slovenska absolutní embargo

Sedmadvacet členských států Evropské unie udělilo definitivní souhlas s úplným zákazem dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynu z plynovodů. Podle rozhodnutí Rady EU vstoupí absolutní embargo na LNG v platnost k 1. lednu 2027, zatímco dodávky prostřednictvím plynovodů budou zcela zastaveny do 30. září téhož roku. Samotné nařízení se začne uplatňovat již šest týdnů po vstupu v platnost, ovšem pro stávající kontrakty bylo stanoveno přechodné období.
Ilustrační foto

Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027

Evropská unie se ve středu dohodla na postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí snahy bloku ukončit závislost na ruských energiích, která trvala celé desetiletí. Zástupci vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody v časných ranních hodinách o návrzích, které Evropská komise předložila již v červnu. Cílem je ukončit dodávky od bývalého hlavního dodavatele plynu do EU, což je reakce na invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Více souvisejících

Zemní plyn Pražská plynárenská

Aktuálně se děje

před 52 minutami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 1 hodinou

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 3 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 4 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 6 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy