Příprava jaderného úložiště už stála téměř 2 miliardy. Zatím se ani neví, kde bude

Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil. 

Do přípravy úložiště radioaktivního odpadu investoval stát už téměř dvě miliardy. Zatím nemá jasno ani v tom, kde by mělo vzniknout. Více informací zde: https://t.co/ri7z3F6PWi pic.twitter.com/oRQU2MKMtU

Mluvčí správy Martina Bílá ČTK sdělila, že SÚRAO se s detailními závěry prověrky seznamuje. Každopádně za poslední dva roky se podařilo připravit jak technický podklad pro zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, tak zintenzivnit a učinit transparentní komunikaci s obcemi, dodala.

Původně se měly vyhlédnout pro úložiště dvě možné lokality do roku 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

Důvodem odkladů je i nesouhlas dotčených obcí a také to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval jejich zapojení do výběru lokality pro úložiště. Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo ministerstvo průmyslu vládě předložit v roce 2019, stalo se tak ale až letos v květnu.

"Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánovány úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly," uvedli kontroloři. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009. Platforma proti hlubinnému úložišti, která postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje, v dnešní tiskové zprávě uvedla, že velmi negativně vnímá to, že do konce volebního období této vlády již legislativa, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti, nevznikne.

"S úložištěm nespěchejme, podívejme se poctivě i na další možnosti, co lze udělat s jaderným odpadem. A mezitím přijměme zákon, který by zajistil práva obcím a lidem v nich žijícím a projednejme závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily co chvíli podle jednotlivých ministrů," Petr Klásek, mluvčí platformy a starosta obce Chanovice v lokalitě Březový potok. Platforma sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

V době kontroly NKÚ bylo navrženo devět lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. "To se do doby ukončení kontroly ale nestalo. SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun," sdělil NKÚ. Snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři schválila rada SÚRAO letos v červnu. Jde o Janoch u Temelína, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel. Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov.