Příprava Národního rozvojového fondu je zhruba v polovině. Jaké projekty podpoří?

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

2. července 2020 11:35

CZK
CZK Foto: INCORP images

Příprava Národního rozvojového fondu je podle jeho zakladatele Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) zhruba v polovině. Licenci by fond mohl získat v posledním čtvrtletí letošního roku. Po zapsání do obchodního rejstříku začne ihned fungovat. Už nyní se však jedná o konkrétních plánech, které budou podpořeny.

Fond se bude spolupodílet na financování projektů v dopravě, zdravotnictví, vzdělávání a dalších oblastech. Na dotaz ČTK to uvedl ředitel komunikace ČMZRB Michal Pluta.

Na vzniku Národního rozvojového fondu se loni v září dohodli zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank - ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. ČMZRB o udělení licence fondu požádala Českou národní banku (ČNB) v únoru.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) při založení fondu řekl, že by mohl začít fungovat od poloviny roku. "Proces získání licence pro společnosti s proměnlivým kapitálem typu Národního rozvojového fondu trvá minimálně devět měsíců," vysvětlil Pluta. Koronavirová krize neměla podle Pluty na proces příprav a zahájení činnosti fondu žádný vliv.

ČNB si podle Pluty vyžádala od ČMZRB doplnění a vysvětlení k několika bodům žádosti. "Pokud vše půjde podle plánu, licenční řízení bude ukončeno poskytnutím licence Národnímu rozvojovému fondu během posledního čtvrtletí tohoto roku," řekl dále. Během přípravy se podle Pluty jedná o spolufinancovaných projektech. Podpora přes Národní rozvojový fond se má uskutečňovat především formou tzv. podřízeného financování. Podle Pluty to umožní mobilizovat další soukromé zdroje.

Národní rozvojový fond by se měl zaměřit na rizikovější podíly financování. Fungovat by měl na principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů. Komerční banky do něj vloží sedm miliard korun.

Zřízení fondu navrhl loni premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Podle Havlíčka jde o klasický princip investičního fondu. Neobvyklý je jen v tom, že se na něm podílí vláda.

Vrcholným orgánem fondu bude tříčlenné představenstvo. Podle dřívějších informací ho mají tvořit bývalý bankéř ČSOB Jan Barta, odborník na PPP projekty Filip Drapák a bankovní manažerka Lenka Zíb Novotná. V dozorčí radě bude například bývalý šéf UniCredit Bank Jiří Kunert, bývalý člen představenstva Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem fondu bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících investory i stát. Tvořit ji mají čtyři zástupci investorů, čtyři zástupci státu a jeden nezávislý kandidát.

12. května 2026 12:26

Vrácení zboží na jeden klik? České e-shopy čeká zásadní změna

Související

Karel Havlíček

Neshody v koalici. Návrh ČSSD na bankovní daň je pro ANO nepřijatelný

Zavedení bankovní daně je pro ministry hnutí ANO nadále nepřijatelné. Na dotaz ČTK to uvedli vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O možném vytvoření daně pro banky hovořil v úterý předseda ČSSD Jan Hamáček v souvislosti s návrhem na zrušení superhrubé mzdy. Návrh sociální demokracie už v minulosti neprosadila kvůli nesouhlasu svých koaličních partnerů.
Karel Havlíček

Vláda podepsala memorandum s bankami, vznikne Národní rozvojový fond

Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank, ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank, dnes podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.

Více souvisejících

Národní rozvojový fond ,  Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ,  Ekonomika ,  banky ,  ČSOB ,  Komerční banka ,  Česká spořitelna ,  unicredit banka ,  Karel Havlíček

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 3 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy