Průměrná cena nafty v ČR se dostala přes 49 korun, benzin je téměř za 47 Kč

Ceny pohonných hmot v Česku dál zvyšují svá maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 Kč, litr nafty už je za více než 49 korun. Od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, nafta o více než deset Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Ceny paliv rostou v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Podle ekonoma je tempo zdražování tak enormní, že to neodpovídá aktuálnímu stavu na trzích s ropou, ani vývoji kursu koruny k dolaru. V dalších sedmi dnech budou pohonné hmoty v ČR dále zdražovat, i když pomalejším tempem než v uplynulém týdnu.

"Rekordní je také samotné tempo zdražování uplynulého týdne. Cenové úrovně i tempo zdražování jsou tak enormní, že to neodpovídá aktuálnímu stavu na trzích s ropou, ani vývoji kursu koruny k dolaru. Zřejmě tedy dochází k tomu, že distributoři a čerpací stanice v ČR si neobjektivně navyšují marže, 'mastí si kapsu', pod vlivem momentální napjaté situace související s válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady, zejména v podobě růstu cen energií a obecné inflace," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Benzín by mohl podle něj za týden stát 50,50 koruny za litr, nafta zhruba 53 korun za litr.

Cena barelu ropy v korunách je podle Kovanda v podstatě stejná, jako v polovině července 2014. Přitom tehdy byla průměrná cena nafty zhruba 36,40 koruny za litr, zatímco dnes je více než 49 korun za litr. Loni se navíc o korunu na litr snižovala spotřební daň z nafty. "Zohledníme-li obecnou inflaci, pak 36,40 Kč roku 2014 odpovídá v roce 2022 zhruba 43 korunám. Něco ale vezme zpátky zmíněné snížení spotřební daně, takže jsme opět poblíž 42 korun. Ceny nafty u čerpacích stanic jsou tedy dnes stále o zhruba sedm korun na litr vyšší než v červenci 2014, a to po zohlednění ceny ropy, kursu koruny k dolaru, daní i obecné inflace," uvedl Kovanda.

Zdražování ještě zrychlilo v posledních dnech. Během úterý průměrná cena benzinu vzrostla o 1,70 koruny a cena dieselu o 2,15 koruny. Ve středu byl u benzinu nárůst o 1,43 Kč, u nafty o 1,56 Kč. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr v pondělí vyzval distributory a prodejce pohonných hmot, aby přistupovali ke zvyšování cen uvážlivě. "Byli bychom velmi neradi, aby ta současná situace byla zneužita některými distributory k neobjektivnímu navyšování svých marží," řekl ČTK Švagr.

Nejlevněji nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji. Litr benzinu je tam v průměru za 45,82 Kč, litr nafty za 48,48 Kč. Naopak nejdražší benzin mají čerpací stanice v Praze, kde litr stojí průměrně 47,21 Kč. Nejdražší nafta se tankuje v Kraji Vysočina, a to v průměru za 49,38 Kč/l.

Před rokem byl benzin v Česku o 16,79 koruny levnější, za naftu tehdy motoristé platili o 20,53 Kč méně.

Vláda v reakci na růst cen ve středu rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Podle dopravců jsou ale opatření nedostatečná, volají po dočasném zastropování cen a následném snížení spotřební daně. Zemědělský svaz pak uvedl, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv je špatný krok, který se v cenách pohonných hmot nijak neprojeví.

Ministerstvo financí bude kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím

Ministerstvo financí (MF) bude plošně kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva. Prodejci budou každý den posílat přehledy průměrné prodejní ceny, a to zpětně od 21. února. Dodávané informace bude ministerstvo průběžně porovnávat s vývojem cen pohonných hmot na komoditní burze v Rotterdamu, z níž vycházejí velkoobchodní ceny pohonných hmot v evropských zemích. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Anna Vasko.

"Výsledkem této činnosti MF bude zjištění, zda si čerpací stanice uměle a neúměrně navyšují své marže, nebo zda marže zůstává v čase stejná a růst cen je pouze odrazem růstu nákupních cen pohonných hmot. V případě zjištění neúměrného zvyšování marží u prodejců pohonných hmot má ministerstvo financí nástroje k řešení této situace. Krajním řešením může být i vydání cenového výměru stanovujícího fixní výši marží," uvedla Vasko.

Kontroly marží čerpacích stanic avizoval po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Původně uváděl, že kontroly budou v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, čerpadláře ale bude kontrolovat nakonec ministerstvo financí.

Kontrola marží čerpacích stanic je jedním z opatření proti rekordně vysokým cenám benzinu a nafty. Vláda v reakci na růst cen ve středu rozhodla také o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun.

Ke zrušení silniční daně je potřeba novela zákona o silniční dani, kterou má předložit ministerstvo financí. Pro zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv je nutná novela zákona o ochraně ovzduší. Předložit ji má ministerstvo životního prostředí (MŽP), uvedl dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Cenu benzinu a nafty tvoří několik složek. Zejména to je cena ropy, která záleží na typu ropy (dražší bývá ropa s nižším obsahem síry), dále spotřební daň (u benzinu to je 12,84 Kč na litr, u nafty 9,95 Kč na litr), daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent (počítá se z ceny zahrnující spotřební daň), cena za dopravu, zpracování v rafinerii, dopravu do čerpacích stanic, dále marže zpracovatelů ropy a marže čerpacích stanic (pohybuje se okolo jedné koruny na litr).

Ceny pohonných hmot v Česku dál zvyšují svá maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 Kč, litr nafty už je za více než 49 korun. Od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, nafta o více než deset Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty Čerpací stanice Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy