Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně klesla

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně, tedy po zahrnutí inflace, klesla v průměru o 3,7 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Vysoká inflace přitom podle ekonomů bude růst mezd celý letošní rok znehodnocovat, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles. Nominálně, tedy bez zahrnutí inflace, průměrná mzda podle odhadů stoupla v prvním čtvrtletí v průměru o zhruba 7,2 procenta.

Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za první čtvrtletí v úterý 7. června. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. V loňském čtvrtém čtvrtletí průměrná mzda vzrostla meziročně o čtyři procenta na 40.135 Kč. Reálně, tj. po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl.

"Letošní rok bude ve znamení výrazného poklesu reálných mezd ve většině odvětví ekonomiky. Průměrná inflace se může pohybovat až okolo 14 procent a to je číslo, na které se naprostá většina firem při navyšování mezd nedostane. Zvlášť když vedle drahých surovin začínají stále více do nákladů zasahovat vysoké ceny energií všeho druhu," uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

V prvním čtvrtletí podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nastal reálný pokles mezd srovnatelný jen s druhým čtvrtletím 2020. "Ovšem na rozdíl od tehdejšího období, kdy zaměstnancům kvůli protipandemickým restrikcím nerostly mzdy ani v nominálním vyjádření, byl letos důvodem propadu reálné mzdy výhradně silný růst inflace. Jelikož bývá dorovnání mezd inflaci v ekonomikách opožděno, lze čekat pro druhý kvartál letošního roku ještě hlubší propad reálné mzdy," uvedl.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka bude v dalších čtvrtletích letošního roku pokles reálných mezd ještě výraznější. "V souhrnu za celý letošní rok je při předpokládaném růstu nominálních mezd mezi šesti až sedmi procenty a spotřebitelské inflaci mezi 14 až 15 procenty nutné očekávat pokles reálných mezd kolem osmi procent. Takto hluboký pokles reálných mezd bude zcela bezprecedentní," uvedl.

Podle Nováka v prvním čtvrtletí rychleji rostly mzdy především v soukromém sektoru, kde se pozitivně promítlo vyplácení ročních odměn. Slabší byl naopak podle něj růst mezd ve veřejném sektoru. "Meziroční růst nominálních mezd byl navíc v prvním čtvrtletí letošního roku i nadále částečně zkreslován specifickými faktory související s pandemií koronaviru a celkově i nižší statistickou základnou z loňského prvního čtvrtletí," upozornil.

Loni v prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla o 3,3 procenta na 35.338 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta.

Související

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

Více souvisejících

mzdy / platy CZK

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy