Rozpočtová rada odmítá Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy

Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Návrh porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, rada proto nedoporučuje Sněmovně, aby jej přijala.

Podle rady by pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Celé naše dnešní vyjádření, včetně podrobnějšího zdůvodnění, je k dispozici na našem webu: https://t.co/ovh0MTaOY1 pic.twitter.com/h4To2fuX40

Babiš v pondělí předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla dnes projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

Zároveň premiér navrhl další rozvolnění rozpočtových pravidel. Vláda by tak nemusela například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.

"Fakt, že je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti takto závažným způsobem měněn poslaneckým pozměňovacím návrhem, ukazuje na tristní a nezodpovědný přístup vlády k institutu fiskálních pravidel," uvedla rada. Podle ní by takto významná změna měla projít standardním legislativním procesem, prodiskutována by měla být s relevantními institucemi a měla by obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analýzu dopadů. "Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce - obsahuje jak věcné, tak i formální chyby," dodala rada.

Rada také upozornila, že v odůvodnění návrhu je uvedeno, že snížení daně z příjmů je zamýšleno na dva roky a že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto podle aktuálního ekonomického a rozpočtového vývoje. "Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje," uvádí rada.

Zároveň návrh podle ní prohlubuje strukturální deficit až na šest procent HDP příští rok, přičemž návrh rozpočtu počítá s deficitem 4,5 procenta HDP. Babišův návrh počítá následně se snižováním deficitu o 0,5 procentního bodu ročně, což by podle rady vedlo k jeho poklesu na jedno procento až v roce 2031.

"Takové rozvolnění rozpočtové politiky by mělo za následek dlouhodobý nárůst dluhové kvóty, který by vyvrcholil kolem roku 2027, kdy by byla dosažena hranice dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP," varovala rada. Analýzy z letošního června přitom odhadovaly, že české veřejné finance na dluhovou brzdu narazí až kolem roku 2043.

Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Babišův návrh tuto maximální výši už neuvádí.

Dosavadní plán vlády na základě schválené novely počítal v souladu s pravidly EU s postupným snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.