České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla dnes ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtová rada. Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila. Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že považuje načasování zprávy do období nejhlubšího poklesu světové ekonomiky od 30. let minulého století za nešťastné.
K prolomení takzvané dluhové brzdy může podle rady dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 procent HDP.
Pandemie COVID-19 umocnila problém dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí. Čas na hledání řešení se zkrátil, ukázala nová Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z dílny @rozpoctova_rada https://t.co/Tpd5lnbDQx
— Národní rozpočtová rada (@rozpoctova_rada) June 24, 2020
Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie covid-19, jež mimo jiné poukázala na nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Podle zprávy si vláda navzdory příznivému vývoji v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.
Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že si je vědomo, že rekordní podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a hospodářské situace v zemi má okamžitý negativní dopad do ukazatelů, jako je dluh nebo deficit. Lze ale podle něj předpokládat, že vhodný rozpočtový stimul povede ke zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. "Nepovažujeme kritiku procyklické fiskální politiky za zcela srozumitelnou, pokud rada současně vyžaduje bezprecedentní konsolidaci v době křehkého oživení," uvedlo MF.
I když má z dlouhodobého hlediska význam odhlédnout od hospodářského cyklu a dočasných efektů, dopad pandemie na ekonomiku je podle rady tak výrazný, že bylo nezbytné jej do projekce dluhu veřejných institucí zahrnout. Projevuje se ale i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu od začátku roku 2020, které ovlivní výdaje důchodového systému na několik let dopředu. Právě důchodový systém a jeho budoucí rostoucí nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace je hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí, tvrdí rada.
Nárůst projektovaného dluhu naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok ještě prohloubila. K jejímu narovnání bude třeba výraznějších změn. Bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích úprav prakticky pouze generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější, uvedla rada.
To s sebou podle zprávy může nést nepříznivé makroekonomické důsledky. Například v případě zvyšování daňové zátěže může zpomalit hospodářský výkon pod výhled současné makroekonomické projekce, případné snižování náhradového poměru by pak přineslo nejen sociální problémy, ale i snížení spotřeby značné části populace.
"Klíčem k řešení problému je rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější," uzavřela zpráva Národní rozpočtové rady.
Národní rozpočtová rada vznikla na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jejím úkolem je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V čele rady je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž sněmovna, po jednom na návrh Senátu a ČNB. Dalšími členy rady jsou ekonomové Richard Hindls a Jan Pavel.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Fialova vláda jednala o pomoci zemědělcům a řešila strategii veřejných nákupů
veřejné finance , Národní rozpočtová rada , Ekonomika , Česká republika , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 2 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 3 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 4 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 7 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 11 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák