Šéfka německé komise v Praze: Při útlumu uhlí je nutno zohlednit regiony

Hlavním cílem uhelné komise v Německu bylo nalézt řešení pro regiony, kterých se nejvíce dotkne zavírání uhelných dolů. Bylo důležité najít shodu na tom, jak kompenzovat ztrátu pracovních míst. Po dnešním jednání se zástupci české uhelné komise to novinářům řekla bývalá předsedkyně komise v Německu Barbara Praetoriusová. Tamní rada se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.

Německá uhelná komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament. Její doporučení je ale považováno za klíčové.

Diskuse v rámci komise podle Praetoriusové trvala v Německu zhruba sedm měsíců. "Analýzy ukázaly, že k tomuto kroku můžeme přistoupit a neriskujeme tím energetickou bezpečnost či zvýšení cen energií, pakliže zároveň navýšíme podíl obnovitelných zdrojů. Hlavní částí diskusí bylo nalézt řešení pro regiony nejvíce zasažené uzavíráním dolů, protože někde to je jediné odvětví, které dává lidem práci," uvedla.

Jakýmsi kompromisem v Německu podle ní je postupný ústup od uhlí, nikoli náhlý. Z jedné třetiny by jej mělo Německo redukovat na začátku příští dekády, z další do roku 2030, aby byly splněny cíle německé vlády s ohledem na redukci emisí oxidu uhličitého v energetickém sektoru, řekla Praetoriusová. "Zbytek pak co nejdříve. Byla to dlouhá debata s mnoha experty o tom, jaké datum by bylo dobré. Výsledkem analýz byl rok 2038, ale pokud to bude možné, byl by lepší rok 2035," poznamenala.

Spalování uhlí na výrobu elektřiny je podle Praetoriusové stále více pod ekonomickým tlakem, neboť roste cena ekonomických povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Co se týče Česka, podobně jako v Německu je podle ní možné alespoň trochu omezit uhlí takřka okamžitě. Poté je ale otázkou, jaký potenciál v ČR mají obnovitelné zdroje a další technologie, které jsou slučitelné s udržitelným energetickým systémem do budoucna, řekla Praetoriusová.

Česká uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce čekat koncem příštího roku.

Související

Důl, ilustrační foto

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

uhelná komise Těžba uhlí Německo Vláda ČR Praha

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

včera

4. července 2025 22:03

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

4. července 2025 21:27

4. července 2025 20:54

4. července 2025 20:12

4. července 2025 19:26

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

4. července 2025 19:01

4. července 2025 18:23

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy