Šéfka německé komise v Praze: Při útlumu uhlí je nutno zohlednit regiony

Hlavním cílem uhelné komise v Německu bylo nalézt řešení pro regiony, kterých se nejvíce dotkne zavírání uhelných dolů. Bylo důležité najít shodu na tom, jak kompenzovat ztrátu pracovních míst. Po dnešním jednání se zástupci české uhelné komise to novinářům řekla bývalá předsedkyně komise v Německu Barbara Praetoriusová. Tamní rada se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.

Německá uhelná komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament. Její doporučení je ale považováno za klíčové.

Diskuse v rámci komise podle Praetoriusové trvala v Německu zhruba sedm měsíců. "Analýzy ukázaly, že k tomuto kroku můžeme přistoupit a neriskujeme tím energetickou bezpečnost či zvýšení cen energií, pakliže zároveň navýšíme podíl obnovitelných zdrojů. Hlavní částí diskusí bylo nalézt řešení pro regiony nejvíce zasažené uzavíráním dolů, protože někde to je jediné odvětví, které dává lidem práci," uvedla.

Jakýmsi kompromisem v Německu podle ní je postupný ústup od uhlí, nikoli náhlý. Z jedné třetiny by jej mělo Německo redukovat na začátku příští dekády, z další do roku 2030, aby byly splněny cíle německé vlády s ohledem na redukci emisí oxidu uhličitého v energetickém sektoru, řekla Praetoriusová. "Zbytek pak co nejdříve. Byla to dlouhá debata s mnoha experty o tom, jaké datum by bylo dobré. Výsledkem analýz byl rok 2038, ale pokud to bude možné, byl by lepší rok 2035," poznamenala.

Spalování uhlí na výrobu elektřiny je podle Praetoriusové stále více pod ekonomickým tlakem, neboť roste cena ekonomických povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Co se týče Česka, podobně jako v Německu je podle ní možné alespoň trochu omezit uhlí takřka okamžitě. Poté je ale otázkou, jaký potenciál v ČR mají obnovitelné zdroje a další technologie, které jsou slučitelné s udržitelným energetickým systémem do budoucna, řekla Praetoriusová.

Česká uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce čekat koncem příštího roku.

Související

Důl, ilustrační foto

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

uhelná komise Těžba uhlí Německo Vláda ČR Praha

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Jiřina Bohdalová v televizním filmu Svatá.

RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat

V neděli v lineárním vysílání odpremiéroval očekávaný snímek České televize Svatá, nyní si jej můžete pustit na iVysílání. Produkce spoléhá na osvědčená tvůrčí i herecká jména a po záplavě seriálů a minisérií se navrací k formátu dlouhometrážního televizního filmu. Slibná zápletka prestižního projektu s možnostmi ambivalence však v závěru vyzní banálně a dialog nevede.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení

Česko v závěrečném zápase skupinové fáze domácího mistrovství světa proti Kanadě hrálo o první místo ve skupině A. Za národní tým poprvé na šampionátu nastoupil nejlepší český hráč současnosti David Pastrňák. I on byl na ledě, když národní tým v předposlední minutě dokonal návrat z dvoubrankové ztráty. V prodloužení ale rozhodl o vítězství zámořského týmu Cozens.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi

Ruská armáda v úterý zahájila úvodní fázi manévrů s nestrategickými jadernými zbraněmi, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo obrany. Cvičení probíhá v Jižním vojenském okruhu, pod který spadají i okupované části ukrajinského území. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua

Porovnávání Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás je nepřijatelné a absurdní. Prohlásil to v úterý italský ministr zahraničí Antonio Tajani poté, co hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan požádal o vydání zatykačů na představitele Izraele i Hamásu. Uvedla to agentura AFP.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Andrzej Duda

Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta

Polský prezident Andrzej Duda čelí kritice za to, že přirovnal smrt íránského prezidenta Ebráhima Raísího ke smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského při letecké nehodě před 14 lety. Íránský prezident zahynul v neděli při nehodě vrtulníku. O incidentu informovala agentura DPA.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida

Americký prezident Joe Biden v pondělí popřel, že izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy je genocida. Reagoval na několik obvinění vůči Izraeli na půdě Mezinárodního trestního soudu (ICC), informuje agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy