Šéfka německé komise v Praze: Při útlumu uhlí je nutno zohlednit regiony

Hlavním cílem uhelné komise v Německu bylo nalézt řešení pro regiony, kterých se nejvíce dotkne zavírání uhelných dolů. Bylo důležité najít shodu na tom, jak kompenzovat ztrátu pracovních míst. Po dnešním jednání se zástupci české uhelné komise to novinářům řekla bývalá předsedkyně komise v Německu Barbara Praetoriusová. Tamní rada se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.

Německá uhelná komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament. Její doporučení je ale považováno za klíčové.

Diskuse v rámci komise podle Praetoriusové trvala v Německu zhruba sedm měsíců. "Analýzy ukázaly, že k tomuto kroku můžeme přistoupit a neriskujeme tím energetickou bezpečnost či zvýšení cen energií, pakliže zároveň navýšíme podíl obnovitelných zdrojů. Hlavní částí diskusí bylo nalézt řešení pro regiony nejvíce zasažené uzavíráním dolů, protože někde to je jediné odvětví, které dává lidem práci," uvedla.

Jakýmsi kompromisem v Německu podle ní je postupný ústup od uhlí, nikoli náhlý. Z jedné třetiny by jej mělo Německo redukovat na začátku příští dekády, z další do roku 2030, aby byly splněny cíle německé vlády s ohledem na redukci emisí oxidu uhličitého v energetickém sektoru, řekla Praetoriusová. "Zbytek pak co nejdříve. Byla to dlouhá debata s mnoha experty o tom, jaké datum by bylo dobré. Výsledkem analýz byl rok 2038, ale pokud to bude možné, byl by lepší rok 2035," poznamenala.

Spalování uhlí na výrobu elektřiny je podle Praetoriusové stále více pod ekonomickým tlakem, neboť roste cena ekonomických povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Co se týče Česka, podobně jako v Německu je podle ní možné alespoň trochu omezit uhlí takřka okamžitě. Poté je ale otázkou, jaký potenciál v ČR mají obnovitelné zdroje a další technologie, které jsou slučitelné s udržitelným energetickým systémem do budoucna, řekla Praetoriusová.

Česká uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce čekat koncem příštího roku.

Související

Důl, ilustrační foto

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

uhelná komise Těžba uhlí Německo Vláda ČR Praha

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 58 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 3 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 6 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 8 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 9 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 10 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 11 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová

Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.

před 12 hodinami

Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti

V Kalifornii začal přelomový soudní proces, v němž čelí největší sociální sítě na světě obvinění z vytváření strojů na závislost. Žaloba zkoumá dopady platforem Instagram a YouTube na duševní zdraví dětí. Právní zástupce žalující strany Mark Lanier tvrdí, že společnosti tyto mechanismy navrhly záměrně, aby ovlivnily dětský mozek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy