Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023

Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí přinejmenším do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025.

Novinářům to dnes řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku. V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Analýza ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky. Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí.

Moravskoslezský hejtman Vondrák je rád, že na Karvinsku bude těžba pokračovat. "Myslím, že to je jediné možné řešení. Budeme čelit problémům s dodávkami tepla domácnostem napojeným na centrální rozvod tepla. Ty jsou nyní závislé na teplárnách spalující uhlí," řekl. Dodal, že takových domácností je v kraji 300.000. Sám o prodloužení termínu mluvil opakovaně. "Myslím, že je reálný rok 2025. S ohledem na to, co se děje a jaké jsou ceny energií, bude rozumné využít ještě zbytky nevytěženého uhlí. Nevíme jaké budou ceny za plyn a zda vůbec bude," řekl.

"Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku," uvedl Stanjura.

Podle Sikory nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM. "Jsme finančně soběstační. Disponibilní prostředky OKD umožňují další přípravy, těžbu i případné útlumové práce z našich vlastních finančních zdrojů. Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v docel ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku," uvedl.

Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírá také Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty Ostrava.

Výrobní ředitel společnosti Veolia Energie Pavel Luňáček uvedl, že firma prodloužení těžby v OKD vítá. "Je to náš dlouholetý důležitý obchodní partner. Přestože plánujeme postupně odejít od využívání uhlí na našich zdrojích, stále je na některých našich lokalitách stěžejním palivem a ještě nějaký rok bude. Proto podporujeme také prodloužení těžby pro delší období," uvedl.

Důl ČSM je na území obce Stonava. Její starosta, senátor Ondřej Feber (ANO) uvedl, že vždy byl proti ukvapeným závěrům vlády ukončit těžbu na Karvinsku. "Chci věřit, že OKD rozhodne správně a těžbu prodlouží nejen do roku 2023, ale i do roku 2025, a že mu v tom nebude shůry bráněno. Teď už se nejedná jen o pracovní místa, ale o strategickou surovinu pro průmysl, pro teplárny a pro domkaře, kteří nyní nemají jistotu, čím a za kolik budou v dalších letech topit. V době válek a hluboké krize jsou energetika a zajištění strategických surovin na prvním místě," uvedl Feber.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden uvedl, že vládou schválená novela energetického zákona umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní tak ponechat krátkodobě v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak kvůli emisím musely odstavovat. Stát tak chce zajistit dodávky tepla i v případě, že dojdou zásoby plynu.

Havlíček: Rozhodnutí o těžbě v OKD měly předcházet analýzy

Rozhodnutí o prodloužení těžby v dole OKD měly předcházet analýzy, vyhodnocení pravděpodobného vývoje ceny uhlí i možných investic. Na dotaz ČTK to v reakci na dnešní oznámení ministra financí Zbyňka Stanjury, že společnost OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023, odpověděl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zkritizoval také to, že se od ustavení nové vlády nesešla Uhelná komise.

Společnost OKD má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do poloviny roku 2023, vedení firmy začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Uhelná komise, jež vznikla za předchozí vlády hnutí ANO a ČSSD, má podle Havlíčka analytický tým a odborníky a měla by překládat návrhy toho, jak se v Česku bude nadále těžit hnědé a černé uhlí. Komise ale po nástupu vlády Spolu a Pirátů se STAN nezasedala.

Havlíček nepovažuje za vhodné, že se těžba prodlužuje vždy o krátký časový interval. Zaměstnanci podle něj už například počítali s předchozími termíny konce těžby.

Analýza by podle něj měla obsahovat informace, jak se bude pravděpodobně vyvíjet cena uhlí, jaké budou investice spojené s pokračováním těžby či zda se bude dále těžit pouze v Dole ČSM. "Nebo jestli by se ještě mohl otevřít Darkov, což by připadalo v úvahu, byť za určité investice," doplnil. Předseda představenstva OKD Roman Sikora dnes uvedl, že obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA nepřichází v úvahu.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v březnu vyzval kvůli rostoucím cenám energií vládu, aby zvážila prodloužení těžby v dole OKD do roku 2025. Sikora dnes poznamenal, že o případném pokračování těžby v dole ČSM do roku 2025 chce OKD rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku.

Prodloužení těžby uhlí je podle odborníků dobrým krokem

Prodloužení těžby uhlí v OKD je podle odborníků dobrým krokem. Těžba je nyní zisková, uhlí zároveň může pomoci se současnou energetickou krizí při nedostatku plynu. Mělo by jít ale jen o dočasné řešení, řekli ČTK oslovení odborníci. Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Novinářům to dnes řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora.

Za jeden z nejlepších kroků současné vlády označil prodloužení těžby v OKD analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. "V tuto dobu je v celé Evropě nedostatek energetického i koksovatelného uhlí, i velký producent uhlí a jeho spotřebitel Polsko ho dováží nejen z Ruska, se kterým chce skončit do roku 2024, ale i ze zemí mimo EU. Avizovaných 1,3 milionu tun ročně sice Evropu vůbec nezachrání, ale přispěje k deputinizaci Evropy, byť za cenu dočasné karbonizace," uvedl Dohnal.

Stát i OKD se podle Dohnala dívají na prodloužení těžby jako na krátkodobý projekt. "A pokud za několik let se energetická bilance v Evropě zlepší, a tak i klesne cena uhlí, těžba v OKD zřejmě nebude pokračovat. Věřím, že i investice na obnovení těžby budou činěny uvážlivě tak, aby jejich návratnost byla v řádech měsíců," uvedl.

Cena koksovatelného uhlí ve světě a v Číně podle Dohnala poslední týdny spíše klesá. "Nicméně oba druhy uhlí jsou na tří až pětinásobku cen poslední dekády. Těžba je tedy mimořádně profitabilní," dodal Dohnal.

Těžba uhlí se podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka obnovuje, protože Evropa řeší energetickou krizi a možnost úplného odstavení dodávek plynu a dalších komodit z Ruska. "Ekologie musí jít teď trochu stranou, protože skutečně hrozí, že v zimě nebude čím topit. Postupné obnovování provozu uhelných elektráren sledujeme v celé Evropě. Obnovení těžby a spalování uhlí by ale mělo být jenom dočasné řešení, než se dobuduje potřebná infrastruktura pro dodávky energetických surovin z jiných oblastí," uvedl Tomčiak.

OKD má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku.

V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Související

Více souvisejících

OKD uhlí

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 20 minutami

před 2 hodinami

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy