Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023

Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí přinejmenším do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025.

Novinářům to dnes řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku. V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Analýza ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky. Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí.

Moravskoslezský hejtman Vondrák je rád, že na Karvinsku bude těžba pokračovat. "Myslím, že to je jediné možné řešení. Budeme čelit problémům s dodávkami tepla domácnostem napojeným na centrální rozvod tepla. Ty jsou nyní závislé na teplárnách spalující uhlí," řekl. Dodal, že takových domácností je v kraji 300.000. Sám o prodloužení termínu mluvil opakovaně. "Myslím, že je reálný rok 2025. S ohledem na to, co se děje a jaké jsou ceny energií, bude rozumné využít ještě zbytky nevytěženého uhlí. Nevíme jaké budou ceny za plyn a zda vůbec bude," řekl.

"Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku," uvedl Stanjura.

Podle Sikory nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM. "Jsme finančně soběstační. Disponibilní prostředky OKD umožňují další přípravy, těžbu i případné útlumové práce z našich vlastních finančních zdrojů. Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v docel ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku," uvedl.

Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírá také Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty Ostrava.

Výrobní ředitel společnosti Veolia Energie Pavel Luňáček uvedl, že firma prodloužení těžby v OKD vítá. "Je to náš dlouholetý důležitý obchodní partner. Přestože plánujeme postupně odejít od využívání uhlí na našich zdrojích, stále je na některých našich lokalitách stěžejním palivem a ještě nějaký rok bude. Proto podporujeme také prodloužení těžby pro delší období," uvedl.

Důl ČSM je na území obce Stonava. Její starosta, senátor Ondřej Feber (ANO) uvedl, že vždy byl proti ukvapeným závěrům vlády ukončit těžbu na Karvinsku. "Chci věřit, že OKD rozhodne správně a těžbu prodlouží nejen do roku 2023, ale i do roku 2025, a že mu v tom nebude shůry bráněno. Teď už se nejedná jen o pracovní místa, ale o strategickou surovinu pro průmysl, pro teplárny a pro domkaře, kteří nyní nemají jistotu, čím a za kolik budou v dalších letech topit. V době válek a hluboké krize jsou energetika a zajištění strategických surovin na prvním místě," uvedl Feber.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden uvedl, že vládou schválená novela energetického zákona umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní tak ponechat krátkodobě v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak kvůli emisím musely odstavovat. Stát tak chce zajistit dodávky tepla i v případě, že dojdou zásoby plynu.

Havlíček: Rozhodnutí o těžbě v OKD měly předcházet analýzy

Rozhodnutí o prodloužení těžby v dole OKD měly předcházet analýzy, vyhodnocení pravděpodobného vývoje ceny uhlí i možných investic. Na dotaz ČTK to v reakci na dnešní oznámení ministra financí Zbyňka Stanjury, že společnost OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023, odpověděl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zkritizoval také to, že se od ustavení nové vlády nesešla Uhelná komise.

Společnost OKD má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do poloviny roku 2023, vedení firmy začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Uhelná komise, jež vznikla za předchozí vlády hnutí ANO a ČSSD, má podle Havlíčka analytický tým a odborníky a měla by překládat návrhy toho, jak se v Česku bude nadále těžit hnědé a černé uhlí. Komise ale po nástupu vlády Spolu a Pirátů se STAN nezasedala.

Havlíček nepovažuje za vhodné, že se těžba prodlužuje vždy o krátký časový interval. Zaměstnanci podle něj už například počítali s předchozími termíny konce těžby.

Analýza by podle něj měla obsahovat informace, jak se bude pravděpodobně vyvíjet cena uhlí, jaké budou investice spojené s pokračováním těžby či zda se bude dále těžit pouze v Dole ČSM. "Nebo jestli by se ještě mohl otevřít Darkov, což by připadalo v úvahu, byť za určité investice," doplnil. Předseda představenstva OKD Roman Sikora dnes uvedl, že obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA nepřichází v úvahu.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v březnu vyzval kvůli rostoucím cenám energií vládu, aby zvážila prodloužení těžby v dole OKD do roku 2025. Sikora dnes poznamenal, že o případném pokračování těžby v dole ČSM do roku 2025 chce OKD rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku.

Prodloužení těžby uhlí je podle odborníků dobrým krokem

Prodloužení těžby uhlí v OKD je podle odborníků dobrým krokem. Těžba je nyní zisková, uhlí zároveň může pomoci se současnou energetickou krizí při nedostatku plynu. Mělo by jít ale jen o dočasné řešení, řekli ČTK oslovení odborníci. Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Novinářům to dnes řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora.

Za jeden z nejlepších kroků současné vlády označil prodloužení těžby v OKD analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. "V tuto dobu je v celé Evropě nedostatek energetického i koksovatelného uhlí, i velký producent uhlí a jeho spotřebitel Polsko ho dováží nejen z Ruska, se kterým chce skončit do roku 2024, ale i ze zemí mimo EU. Avizovaných 1,3 milionu tun ročně sice Evropu vůbec nezachrání, ale přispěje k deputinizaci Evropy, byť za cenu dočasné karbonizace," uvedl Dohnal.

Stát i OKD se podle Dohnala dívají na prodloužení těžby jako na krátkodobý projekt. "A pokud za několik let se energetická bilance v Evropě zlepší, a tak i klesne cena uhlí, těžba v OKD zřejmě nebude pokračovat. Věřím, že i investice na obnovení těžby budou činěny uvážlivě tak, aby jejich návratnost byla v řádech měsíců," uvedl.

Cena koksovatelného uhlí ve světě a v Číně podle Dohnala poslední týdny spíše klesá. "Nicméně oba druhy uhlí jsou na tří až pětinásobku cen poslední dekády. Těžba je tedy mimořádně profitabilní," dodal Dohnal.

Těžba uhlí se podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka obnovuje, protože Evropa řeší energetickou krizi a možnost úplného odstavení dodávek plynu a dalších komodit z Ruska. "Ekologie musí jít teď trochu stranou, protože skutečně hrozí, že v zimě nebude čím topit. Postupné obnovování provozu uhelných elektráren sledujeme v celé Evropě. Obnovení těžby a spalování uhlí by ale mělo být jenom dočasné řešení, než se dobuduje potřebná infrastruktura pro dodávky energetických surovin z jiných oblastí," uvedl Tomčiak.

OKD má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku.

V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Související

Více souvisejících

OKD ,  uhlí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

před 3 hodinami

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

před 4 hodinami

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 10 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 11 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno včera

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

včera

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy