Těžba všech dolů OKD má být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022

Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive s pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032. Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů - zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.

Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička chce, aby alespoň důl ČSM zůstal v provozu déle. "Aby si zaměstnanci mohli dodělat závazky, které mají," řekl ČTK. Jde například o naplnění podmínek pro dřívější odchod do důchodu. "Mělo by zaznít zcela jasně, jaká koncepce černouhelného hornictví bude," dodal Palička.

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. "Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září," napsal dnes ČTK Havlíček.

"Dnes jsme to neřešili, ale součástí materiálu jsou určité varianty. Ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu do konce srpna návrh řešení vybere. Takže by se to mělo projednat na jedné ze zářijových vlád," uvedla na tiskové konferenci po jednání kabinetu Schillerová.

Analytici, které na začátku července oslovila ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu.

OKD na začátku července uvedla, že v dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.

Návrh na odstavení dolů v roce 2021 nebo 2022 dnes přivítala ekologická organizace Greenpeace, vláda by podle ní měla scénář podpořit. Podmínkou pro jeho provedení ale zároveň musí být významné investice do regionu a podpora propuštěných havířů, například ve formě výsluhových příspěvků, které prosazují odbory, dodala.

Vítáme návrh, podle kterého by těžba černého uhlí měla skončit v roce 2021, případně o rok později, a vyzýváme vládu @KarelHavlicek_, @AndrejBabis @RibraRichard, aby dnes tento scénář podpořila. Podmínkou musí být podpora regionu a přímá podpora horníků. https://t.co/LlX54LBygP

Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v prosinci v Moravskoslezském kraji uvedl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle.