Tripartita: Při kurzarbeitu by stát mohl část mzdy vyplácet přímo pracovníkům

Při zkrácení pracovní doby kvůli krizi by část ušlé mzdy mohl stát vyplácet přímo zaměstnancům. Na zásadách kurzarbeitu je shoda odborů, zaměstnavatelů a ministerstva práce. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekli šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kurzarbeit znamená zkrácení práce. Zaměstnavatelé v potížích nepropouštějí, ale zkracují pracovní dobu. Stát za určitých podmínek doplácí výdělky.

"V Německu zasanují mzdy zaměstnanců na hodnotu 90 až 95 procent. Pomáhá to ekonomice. Lidé v karanténě dostávají u nás 60 procent (ze základu příjmu). Když se jim zredukuje příjem, nebudou kupovat věci dlouhodobé spotřeby," uvedl Středula. Dodal, že pokles kupní síly dopadá na ekonomiku, výrobci a živnostníci omezují produkci a služby, zvyšuje se nezaměstnanost.

Zástupci zaměstnavatelů, odborů a ministerstva práce o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal v krizi využít a pomohl pracovní místa zachovat, nyní jednají. Zatím se podle Wiesnera uskutečnila tři jednání pracovních týmů.

"Potřebujeme, aby se dlouhodobý program vytvořil. Věřím, že se na modelu shodneme," uvedl Wiesner. Podle něj se názory zaměstnavatelů, odborů a resortu sbližují. "Na tom jsme se dohodli, aby kurzarbeit vznikl a byl funkční. (...) Zatím to vypadá tak, že by příspěvek dostával zaměstnanec," dodal Wiesner.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj už dřív řekl, že v české legislativě sice kurzarbeit už je, ale není příliš funkční. Svaz navrhoval dva modely. Podle prvního návrhu by se vyplácel příspěvek na náhradu mzdy firmám jako nyní v dočasném programu Antivirus. Ve druhé verzi by zaměstnavatel platil lidem jen za odvedenou práci ve zkrácené pracovní době. Zbytek by poskytoval stát jako podporu v částečné nezaměstnanosti jako podíl z čisté mzdy za dobu, která se neodpracovala.

V Německu dostává pracovník vyrovnávací příspěvek od úřadu práce přímo. Pobírá ho za hodiny, kdy pro něj firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Pokud je kvůli koronaviru práce méně minimálně o polovinu, příspěvek se po čtvrt roce zvedá na 77 procent čistého výdělku pro lidi s dětmi a na 70 procent u ostatních. Po dalších třech měsících se pak začíná vyplácet 87 či 80 procent, nejdéle ale do konce letoška. Některé kolektivní smlouvy stanovují navýšení příspěvku až na sto procent, uvedly saské odbory.

"Naše představa se blíží německému modelu. Zaměstnanci by při snížení pracovní doby doplatil částku úřad práce," uvedl Středula.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že by vládě chtěla návrh zákona s úpravou pravidel kurzarbeitu předložit za pár měsíců.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Vláda by mohla v příštích dvou či třech týdnech schvalovat nařízení, které by umožnilo při nedostatku plynu spustit kurzarbeit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu by se zkrácená práce s příspěvkem státu na mzdy mohla zavést při omezení či zrušení dodávek plynu a ohrožení ekonomiky, a to do konce června. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity. 

Více souvisejících

kurzarbeit ,  zaměstnavatelé ,  Josef Středula ,  tripartita ,  Ekonomika ,  mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy