Tripartita: Při kurzarbeitu by stát mohl část mzdy vyplácet přímo pracovníkům

Při zkrácení pracovní doby kvůli krizi by část ušlé mzdy mohl stát vyplácet přímo zaměstnancům. Na zásadách kurzarbeitu je shoda odborů, zaměstnavatelů a ministerstva práce. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekli šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kurzarbeit znamená zkrácení práce. Zaměstnavatelé v potížích nepropouštějí, ale zkracují pracovní dobu. Stát za určitých podmínek doplácí výdělky.

"V Německu zasanují mzdy zaměstnanců na hodnotu 90 až 95 procent. Pomáhá to ekonomice. Lidé v karanténě dostávají u nás 60 procent (ze základu příjmu). Když se jim zredukuje příjem, nebudou kupovat věci dlouhodobé spotřeby," uvedl Středula. Dodal, že pokles kupní síly dopadá na ekonomiku, výrobci a živnostníci omezují produkci a služby, zvyšuje se nezaměstnanost.

Zástupci zaměstnavatelů, odborů a ministerstva práce o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal v krizi využít a pomohl pracovní místa zachovat, nyní jednají. Zatím se podle Wiesnera uskutečnila tři jednání pracovních týmů.

"Potřebujeme, aby se dlouhodobý program vytvořil. Věřím, že se na modelu shodneme," uvedl Wiesner. Podle něj se názory zaměstnavatelů, odborů a resortu sbližují. "Na tom jsme se dohodli, aby kurzarbeit vznikl a byl funkční. (...) Zatím to vypadá tak, že by příspěvek dostával zaměstnanec," dodal Wiesner.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj už dřív řekl, že v české legislativě sice kurzarbeit už je, ale není příliš funkční. Svaz navrhoval dva modely. Podle prvního návrhu by se vyplácel příspěvek na náhradu mzdy firmám jako nyní v dočasném programu Antivirus. Ve druhé verzi by zaměstnavatel platil lidem jen za odvedenou práci ve zkrácené pracovní době. Zbytek by poskytoval stát jako podporu v částečné nezaměstnanosti jako podíl z čisté mzdy za dobu, která se neodpracovala.

V Německu dostává pracovník vyrovnávací příspěvek od úřadu práce přímo. Pobírá ho za hodiny, kdy pro něj firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Pokud je kvůli koronaviru práce méně minimálně o polovinu, příspěvek se po čtvrt roce zvedá na 77 procent čistého výdělku pro lidi s dětmi a na 70 procent u ostatních. Po dalších třech měsících se pak začíná vyplácet 87 či 80 procent, nejdéle ale do konce letoška. Některé kolektivní smlouvy stanovují navýšení příspěvku až na sto procent, uvedly saské odbory.

"Naše představa se blíží německému modelu. Zaměstnanci by při snížení pracovní doby doplatil částku úřad práce," uvedl Středula.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že by vládě chtěla návrh zákona s úpravou pravidel kurzarbeitu předložit za pár měsíců.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Vláda by mohla v příštích dvou či třech týdnech schvalovat nařízení, které by umožnilo při nedostatku plynu spustit kurzarbeit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu by se zkrácená práce s příspěvkem státu na mzdy mohla zavést při omezení či zrušení dodávek plynu a ohrožení ekonomiky, a to do konce června. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity. 

Více souvisejících

kurzarbeit zaměstnavatelé Josef Středula tripartita Ekonomika mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Fico námluvami s Putinem riskuje. Jde o pověst Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico riskuje izolaci Slovenska napříč západními spojenci a hraje riskantní hru, která spíše posiluje strategii šéfa Kremlu Vladimira Putina než cestu k míru. Zatímco EU drží více méně jednotnou linii vůči Rusku, Slovensko se vydává vlastní cestou, která může Bratislavu posunout na okraj evropské diplomacie a přiblížit ji k orbitu Moskvy.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí: Česko ochromí námraza a náledí, varují meteorologové

Meteorologové varují před tvorbou námrazy a náledí, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha začne platit dnes v 18:00 a potrvá do sobotních 10:00. Meteorologové nicméně naznačili, že je možné očekávat vydání dalších varování i v příštích dnech. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy