Uhelná komise dnes na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí.
Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jeden z předsedů komise. Zároveň zopakoval své vyjádření, že první zásadní závěry lze od komise očekávat nejdříve za rok.
"První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně," uvedl Havlíček. V této skupině by podle něj měli být zástupci všech 19 členů.
Druhá skupina bude podle Havlíčka velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací. "Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského," doplnil Havlíček.
O konkrétních termínech podle něj dnes komise nejednala. "V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli. Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude. Stále platí to, že první skutečně významné závěry můžeme očekávat až přibližně za rok," uvedl dále Havlíček.
Termíny postupného ukončování těžby uhlí, legislativní pravidla pro rozhodování o útlumu, sociální a ekonomické dopady na regiony. Hlavní priority dlouho očekávané Uhelné komise. Dnes proběhlo první zasedání. https://t.co/o8ZkmSUMu4
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) August 26, 2019
Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček.
Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, uvedl ředitel Hnutí Duha a jeden ze členů uhelné komise Jiří Koželouh.
Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).
Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.
Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.
Související
Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard
Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné
uhelná komise , Karel Havlíček , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 1 hodinou
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák