Uhelná komise poprvé jednala, vytvořila tři pracovní skupiny

Uhelná komise dnes na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí.

Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jeden z předsedů komise. Zároveň zopakoval své vyjádření, že první zásadní závěry lze od komise očekávat nejdříve za rok.

"První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně," uvedl Havlíček. V této skupině by podle něj měli být zástupci všech 19 členů.

Druhá skupina bude podle Havlíčka velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací. "Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského," doplnil Havlíček.

O konkrétních termínech podle něj dnes komise nejednala. "V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli. Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude. Stále platí to, že první skutečně významné závěry můžeme očekávat až přibližně za rok," uvedl dále Havlíček.

Termíny postupného ukončování těžby uhlí, legislativní pravidla pro rozhodování o útlumu, sociální a ekonomické dopady na regiony. Hlavní priority dlouho očekávané Uhelné komise. Dnes proběhlo první zasedání. https://t.co/o8ZkmSUMu4

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) August 26, 2019

Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček.

Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, uvedl ředitel Hnutí Duha a jeden ze členů uhelné komise Jiří Koželouh.

Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).

Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

Související

Důl, ilustrační foto

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

uhelná komise Karel Havlíček Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 19 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy