Uhelná komise zasedne v úterý, konec uhlí v Česku patrně stanoví na rok 2038

Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line.

Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.

"Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti," napsal dnes ČTK ministr.

"Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo," citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. "Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna," řekl v červnu člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).

"Zásadní je nejen stanovení roku, kdy ČR s uhlím skončí, ale i kdy začne jeho útlum a jak rychle se bude uskutečňovat. Bohužel, ani jedna z nyní projednávaných variant nepočítá s tím, že by vláda uhelné elektrárny jakkoliv omezovala před rokem 2029. To považujeme za zcela nepřijatelné. Zvlášť když chce být ČR v této dekádě ambicióznější ve snižování emisí skleníkových plynů, jak potvrdil ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO)," uvedl v dnešní společné tiskové zprávě organizací Greenpeace, Hnutí Duha a Zelený kruh Rovenský.

Havlíček minulý týden ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. "Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí," uvedl.

Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.

Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.

Česká uhelná komise, byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Související

Důl, ilustrační foto

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

uhelná komise Karel Havlíček Těžba uhlí elektrárny Energetika Ekonomika Jan Rovenský (Greenpeace) Ekologie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 10 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 14 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy