Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line.
Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.
"Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti," napsal dnes ČTK ministr.
"Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo," citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. "Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna," řekl v červnu člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).
"Zásadní je nejen stanovení roku, kdy ČR s uhlím skončí, ale i kdy začne jeho útlum a jak rychle se bude uskutečňovat. Bohužel, ani jedna z nyní projednávaných variant nepočítá s tím, že by vláda uhelné elektrárny jakkoliv omezovala před rokem 2029. To považujeme za zcela nepřijatelné. Zvlášť když chce být ČR v této dekádě ambicióznější ve snižování emisí skleníkových plynů, jak potvrdil ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO)," uvedl v dnešní společné tiskové zprávě organizací Greenpeace, Hnutí Duha a Zelený kruh Rovenský.
Havlíček minulý týden ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. "Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí," uvedl.
Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise, byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Související

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné
uhelná komise , Karel Havlíček , Těžba uhlí , elektrárny , Energetika , Ekonomika , Jan Rovenský (Greenpeace) , Ekologie
Aktuálně se děje
před 23 minutami

Počasí o víkendu: Očekává se déšť, hrozí i další bouřky
včera

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
včera

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
včera

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli
včera

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze
včera

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl
včera

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat
včera

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
včera

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?
včera

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky
včera

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě
včera

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje
včera

Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost
včera

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa
včera

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun
včera

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců
včera

Počasí tento týden: Po turbulentním pondělku se ochladí
20. července 2025 21:27

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
20. července 2025 21:04

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
20. července 2025 20:15
Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
Sobotní a nedělní ráno se v Rusku neslo ve znamení rozsáhlého ukrajinského útoku pomocí bezpilotních letounů, který dočasně ochromil provoz čtyř hlavních letišť v okolí Moskvy a způsobil zrušení či přesměrování více než 270 letů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že bylo sestřeleno více než 230 dronů, z toho 27 přímo nad hlavním městem.
Zdroj: Libor Novák