Ústavní soud (ÚS) zrušil část usnesení vlády týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Vláda podle soudu dostatečně nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku. Rozhodnutí neznamená, že Ústavní soud otevřel maloobchod a že vláda ho nesmí zakázat, zásah do práv jednotlivce musí ale racionálně vysvětlit.
Návrh senátorů na zrušení se týkal konkrétních usnesení, která už nejsou v platnosti, platí ale obdobné usnesení. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) ho musí vláda v souladu s dnešním rozhodnutím ÚS upravit.
Ústavní soud vyhověl návrhu 63 senátorů, který uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, ale květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.
Ze strany státu nelze podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka libovolně zasahovat do práv jednotlivce, lze to činit pouze v odůvodněných případech a nezbytně nutné míře. ÚS zdůraznil, že je však potřeba každý takto robustní zásah konkrétně a racionálně vysvětlit.
ÚS upozornil na to, že se rozhodnutí týká opatření zavedených 28. ledna, která přestala platit 14. února a nahradila je nová. Soud o nich rozhodoval 9. února. Podle zákona však rozhodnutí o návrhu na zrušení právního předpisu nabývá vykonatelnosti publikací ve sbírce zákonů, což si vyžaduje nejméně týden. "Soud si byl už při svém rozhodování vědom, že zrušení se neprojeví v tom, že by se otevřel maloobchod. Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně," řekl Šimíček. Stejně odpověděl i na otázku odškodnění podnikatelů, že rozhodnutí platí od nynějška do budoucna, ne zpětně.
Také ústavní právník Jan Wintr uvedl, že smyslem dnešního rozhodnutí je, jak do budoucna vymezit určité požadavky, jak mají krizová opatření vlády vypadat. "Je tam naznačeno, že ta odůvodnění musí ukázat, o co se vláda opírá, o jaké odborné podklady, a že dostatečně zvážila, jestli to opatření je nezbytné a jestli třeba není diskriminační," řekl ČTK. Dodal, že dopad to bude mít i na další krizová vládní opatření, která nejsou dostatečně odůvodněna. Stejnou vadou podle něj trpí například opatření o omezení volného pohybu.
I když soud zrušil již neplatné opatření, podle Wintra je protiústavní i aktuální opatření. Vláda by ho proto měla co nejdříve zrušit nebo nahradit novým opatřením, které požadavkům ÚS vyhoví. "Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem," napsal na dotaz ČTK Hamáček. Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl Blesku, že zjišťuje faktické dopady nálezu.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) už vyzval vládu, aby do týdne předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen. Podle něj je způsob zavírání obchodů, které kabinet zvolil, protiústavní, a za několik dní by se proto měly všechny prodejny otevřít.
Maloobchodní prodej vláda zakázala kvůli pandemii. Výjimku mají obchody s potravinami, lékárny, drogerie, květinářství, optiky, galanterie či papírnictví. Otevřeno mohou mít mimo jiné hypermarkety a supermarkety. Na základě výtek kabinet ve všech otevřených prodejnách omezil sortiment na zboží základní potřeby.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
"Podvod na voliče" legalizován. Rozhodnutí Ústavního soudu může mít velké dopady
Ústavní soud ČR , Obchody , soudy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák