V ČR bylo stíháno 2062 firem. Šéfžalobce Zeman preferuje peněžité tresty namísto likvidace

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) dnes představilo novou metodiku, která se věnuje prevenci trestní odpovědnosti firem.

2/2 NSZ představilo aktualizovanou metodiku, která pomůže státním zástupcům posuzovat podmínky tzv. vyvinění z trestní odpovědnosti a zároveň může inspirovat i firmy při vytváření preventivních opatření a compliance programů. Dokument je dostupný online: https://t.co/KoEZftfcIt pic.twitter.com/vp1FkgfFSz

Podle Zemana není podíl stíhaných firem v kontextu celkové kriminality žádným zásadním číslem. "Institutu trestního stíhání právnických osob se užívá jako šafránu, s rozmyslem. Jsem za to celkem rád," uvedl.

Vedle 559 pravomocných a 232 nepravomocných verdiktů vydaly soudy ještě 148 pravomocných trestních příkazů. Dalších 69 řízení bylo zastaveno, 94 podmíněně zastaveno a u 28 uzavřeli státní zástupci s firmami dohodu o vině a trestu. Pravomocně tak byla skončena zhruba polovina všech případů, sdělil Zeman.

Šéf žalobců zrekapituloval, že i v prvním pololetí letošního roku byly firmy stíhány zejména za majetkové a hospodářské trestné činy - nejčastěji za krácení daní, také za podvody nebo zkreslování údajů o stavu hospodaření.

Mezi tresty uloženými firmám převažují zákazy činnosti (35 procent), následuje peněžitý trest (29 procent) a také zrušení právnické osoby (17 procent). Zrušení se tak týkalo 115 firem. "Vždy to bylo tak, že už byla prázdnou schránkou a fakticky nevyvíjela činnost. Nepostupuje se drakonicky," zdůraznil. K trestu propadnutí majetku soudy přistoupily ve třech případech.

Zeman by do budoucna preferoval více peněžitých trestů. "Nikdo nechce právnické osoby likvidovat. Ani tím, že se budou dávat bezbřehé zákazy činnosti," podotkl. "Věřím, že budeme uzavírat více dohod o vině a trestu, což by mohlo relativně dost zrychlit celé trestní řízení," doplnil.

Širší možnost uzavírání dohody o vině a trestu uzákonila novela trestních předpisů účinná od letošního října. Také umožnila u části trestných činů zahlazení odsouzení poté, co právnická osoba zaplatí peněžitý trest. "Hledí se na ni, jako by byla netrestána, což je důležité například pro účast ve veřejných zakázkách," připomněl Zeman.

Aktualizovaná metodika NSZ se týká takzvaných compliance management systémů, tedy interních pravidel, jež mohou firmu zbavit trestní odpovědnosti. Od konce roku 2016 totiž platí, že pokud firma "vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat" k zabránění spáchání trestného činu, zůstane trestní odpovědnost na konkrétním zaměstnanci či statutárním orgánu, který skutek při činnosti firmy spáchal.

Třetí vydání metodiky zohlednilo vývoj judikatury a obsahuje praktická doporučení pro státní zástupce, jak mají při hodnocení compliance systémů postupovat. Může ale sloužit také firmám jako inspirace pro zlepšování jejich vnitřních pravidel.

Státní zástupce NSZ Jakub Chromý podotkl, že compliance management systém není povinný. Je to volba, kterou přirovnal k jízdě na kole s přilbou. Prvostupňové soudy podle něj dříve hodnotily tyto systémy spíše formálně. "Mnohdy jim stačilo předložit jednoduchý dokument typu etického kodexu a soud už dále nezkoumal, nakolik je dokument vynucován," poznamenal. To se ale podle něj změnilo rozhodovací praxí vyšších soudů.

"Předložit písemnost nestačí. Orgány činné v trestním řízení zjišťují, jak ta firma žije, jestli už se u ní dříve objevily nějaké problémy a jak na ně firma reagovala," dodal k tomu Zeman. Okrajově pak státní zástupce zkoumá i přístup firmy k plnění dalších závazků, například daňových povinností.